Petr Holub

Průběžné stížnosti pendlerů a opakované vládní zásahy proti nim se staly evergreenem boje s koronavirem.

Koronavirová krize má jednu zvláštnost. Při debatě o nebezpečí nákazy covid-19 si většina politiků a zdravotníků nasazuje černé brýle.

Přece jen se našly peníze také na zdravotnictví.

Nouzová opatření utlumila ekonomiku na udržovací minimum a tisíce podniků jednoduše přerušily práci.

Lepší je být zdravý a bohatý než nemocný a chudý, říká známé úsloví. Dnes by šlo použít: lepší nebýt v Evropě ani otevřenou ekonomikou, přitom umět zvládnout koronavirus.

Za svůj plán, jak zrušit zákazy podnikání, si vláda zaslouží pochválit. Po nějaké době váhání dala souhlas k otevření provozoven, které mají už celý měsíc stažené rolety.

Ekonomové si na krizi zvykají, koneckonců mohou vymýšlet stále nové a nové prognózy, jak na nás ten zákeřný koronavirus dopadne.

Zdravotnictví jsou především peníze, říkají chladnokrevní počtáři velkých korporací, kteří každoročně převracejí v bílém resortu miliardy.

Krize s koronavirem si vyžádala utlumení výroby také ve Švýcarsku. Tamní vláda odhaduje, že země každý den přichází o 500 milionů franků.

„Kdyby moratorium vyčerpalo byť i jednu banku tak, že se u přepážek začnou tvořit fronty a lidi budou vybírat vklady, může se to rychle přenést na celý bankovní sektor.“