Petr Holub: Co prozrazuje o zdravotnictví jeho stále hlubší deficit
Zdravotnictví jsou především peníze, říkají chladnokrevní počtáři velkých korporací, kteří každoročně převracejí v bílém resortu miliardy.
To snad přehánějí, napadne člověka v časech koronavirové krize, kdy životy lidí i poměry v celé společnosti často závisejí na osobním nasazení sester a lékařů, kteří se neptají, kolik za svou práci dostanou zaplaceno. To je jistě správná námitka, ovšem zdánlivě cynický pohled manažerů je v této chvíli pro zachování životů stejně potřebný.
Čtěte také
Obecný rámec lze pochopit rychle a přiblížil ho například ředitel největší české nemocnice v Praze-Motole Miloslav Ludvík. Nemocnice i jiné zdravotnické provozovny odložily v době koronaviru výkony, které nejsou nezbytně nutné, a omezily tím provoz obvykle na třetinu.
Učinily tak na výzvu vlády, proto by neměly finančně trpět. Odvedou sice méně výkonů než loni, peněz ale dostanou stejně. Zdravotní pojišťovny očekávají v krizi propad příjmů z pojistného, ovšem lze předpokládat, že nejméně 40 miliard z jejich rezerv bude na financování systému do konce roku stačit.
Ovšem pak přijde rok 2021, kdy příjmy pořád nedosáhnou dosavadní úrovně, proto bude třeba zvýšit platby státu za státní pojištěnce o 40 miliard.
Odvolejte nouzový stav
Tolik připomíná ředitel Ludvík nebo jeho kolegové z Asociace nemocnic, na ministryni financí Aleně Schillerové (za ANO) teď bude, aby peníze nějak sehnala. Ovšem jednoduchý přehled účtů skrývá jinou rovinu, která ani nemůže být vážnější.
Čtěte také
Zastavením plánovaných výkonů, jak nařídila vláda během nouzového stavu, se neušetří, protože režie zůstává stejná, a naopak rostou náklady na platy zdravotníků, případně na zdravotnický materiál, který se kupuje v cizině za vyšší ceny a navíc při nevýhodném kurzu koruny.
Ovšem zdravotnictví v mnoha ohledech nefunguje, a tedy nedrží zdravotní stav obyvatelstva na té úrovni, na jaké jsme byli zvyklí. Neprobíhají transplantace ani preventivní kontroly onkologických onemocnění, z dohledu se ztrácejí pacienti s potížemi oběhových systémů. Jednou se to sečte a účet bude drastický.
Obětí koronaviru je několik desítek a obvykle jde o pacienty, kteří mají řadu jiných nemocí, na které ve skutečnosti s možným přispěním koronaviru zemřeli. Těžko však odhadnout, kolik lidí předčasně zemře v důsledku toho, že se o ně zdravotnictví kvůli koronaviru přestalo starat. Mohou to být stovky i tisíce.
Je tedy možné žádat ještě další desítky miliard, aby bylo i na odložené operace. Takovému řešení ovšem překáží nesplnitelná podmínka sehnat zdravotníky, kteří by tyto výkony udělali. Proto zdravotnictví jen svou finanční bilancí žádá něco jiného: odvolejte nouzový stav a nechte lékaře a sestry pracovat. Je zde příliš mnoho životů, které je třeba zachránit.
Autor je komentátor serveru Echo24
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
