Petr Holub: Největší hrozba pro zdravotnictví

Klinika společnosti Helios v Berlíně
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Klinika společnosti Helios v Berlíně

Jeden z největších soukromých majitelů německých nemocnic, společnost Helios, se dostal do finanční ztráty. Příčiny jsou mimořádně zajímavé také pro české zdravotníky.

Případ Helios ukazuje, jak nebezpečná je cesta, po které se vydává také zdejší systém.

Helios má potíže, protože mu odcházejí lékaři, kteří k tomu mají všem pochopitelný důvod. Soukromá firma je průkopníkem reformních kroků, kterým se říká koncentrace péče. Vychází z úvahy, že poptávka po zdravotnických službách roste, lékařů a zdravotních sester se nedostává, proto je stále těžší zajistit kvalitní nabídku.

Nejen Helios reagoval modelem koncentrace, který spočívá v tom, že se slučují oddělení a kliniky jedné specializace. Vznikají větší pracoviště, která vykazují víc výkonů, a tím získávají větší kompetence, zatímco menší pracoviště postupně omezují provoz.

Tento přístup není výsadou Heliosu a Německa, obdobnou reformu provedli v Dánsku, chystali se k ní na Slovensku a také český ministr zdravotnictví Adam Vojtěch se má v plánu zřídit síť se zhruba stovkou velkých nemocnic s urgentním příjmem, které centralizují péči na území daného okresu a na vyšší úrovni také kraje. Ovšem lékařům se tento model obvykle nelíbí.

Zdravotnictví na rozcestí

Člověka napadne, proč by měl řadový zaměstnanec, i když na pracovišti chodí v bílém plášti, oponovat plánu, který je z pohledu vzdělaných manažerů ten nejlepší pro pacienty a nakonec pro samotné zaměstnance. Potíž je v tom, že lékař prostě není řadový zaměstnanec.

Zdravotnictví nestojí v první řadě na výbojích moderní vědy, i když by nás o tom třeba farmaceutické firmy a velcí manažeři rádi přesvědčili. Zdravotnictví stojí na osobním vztahu trpícího člověka, tedy pacienta, a lékaře, který je připraven mu pomoct. Možná by se manažeři nemocnic a jim nadřízení politici rádi stylizovali do pozice zachránců zdraví a životů, proto vymýšlejí různé zlepšováky s nadějí, že si přivlastní slávu a důvěru vyhrazenou lékařskému stavu.

Ve skutečnosti ale budou vždycky hrát druhořadou roli. Pokud tedy reformami a organizačními změnami posilují svou pozici, pak zároveň likvidují osobní kontakt pacienta a lékaře, který stojí v základu celého systému. Velké koncentrované kliniky fungují jako fabriky, kde se pacienti stávají čísly a lékaři jsou hodnoceni podle toho, kolik kolen či žlučníků během pracovní doby vyřídí.

Zároveň doktoři ze špitálů, kde se omezuje jedno oddělení za druhým, ztrácejí své kompetence a musí se spokojit s tím, že pacienta prostě pošlou dál do nadřízené fabriky. Tak přinejmenším lékaři vyjadřují důvody, proč opouštějí práci u Heliosu, tedy u firmy, která jako soukromá společnost zašla v takzvaném zvyšování efektivity nejdále.

Moderní zdravotnictví tedy stojí na rozcestí. Může se zaměřit na výkon a v tomto směru se opravdu vyplatí péči centralizovat do velkých superšpitálů. Ovšem zároveň se v nich prohloubí nedostatek lékařů, přitom pacienti po nich budou bloudit a marně hledat někoho, kdo by měl čas s nimi vůbec promluvit.

Petr Holub, týdeník Echo

Specializované kliniky jistě jsou potřeba, nesmějí ale vyrůst na úkor základní sítě především praktických lékařů a malých venkovských nemocnic, které většinu úkolů zvládnou samy a vytvářejí lepší prostor pro setkání těch, o které v celém zdravotnictví jde, tedy pacientů a lékařů. 

Autor je komentátor serveru Echo24