Martin Fendrych: Třetina Čechů, která chápe, že za bolševika nebylo líp, je dnes vlastně úspěch
Blíží se 35. výročí pádu komunismu u nás. Projekt Paměť národa si nechal zpracovat průzkum, jak Češi hodnotí sametovou revoluci. Téma zpracovala agentura NMS Market Research a jeho výsledky ukazují, že zhruba třetina lidí nad 40 let věří: za socialismu bylo líp. Deset procent je o tom „rozhodně přesvědčeno“ a 28 procent „spíš souhlasí“.
Nejčastěji to odůvodňují tím, že za socialismu museli všichni pracovat a že lidé měli větší sociální jistoty. Část se domnívá, že lidé k sobě byli příjemnější.
Čtěte také
Naopak třetina Čechů nad 40 let si myslí, že sametová revoluce změnila jejich život k lepšímu. Čtvrtina oslovených se domnívá, že rok 1989 v jejich životě nezměnil nic.
Nepřekvapí, že pesimističtější jsou lidé se základním vzděláním. Jinak to vidí vysokoškoláci starší 40 let: 37 procent rozhodně nesouhlasí, že za socialismu bylo lépe než nyní, a 38 procent spíše nesouhlasí.
Jak výsledkům průzkumu rozumět? Pro člověka, který se pohyboval a pracoval v opozici, je to zklamání. Řekne si: Jak si může 38 procent dotázaných myslet, že se nám žilo lépe v době nesvobody? Kde jsme udělali chybu?
Jen „jaksi natruc“?
Nejdřív ale nabídnu jiný pohled: Od sametové revoluce uběhlo 35 let, dlouhá doba. Těsně po revoluci, když se Čechoslováci vymanili z toho hnusného režimu, by pád bolševika oplakávalo jen minimum občanů.
Čtěte také
Dnes lidé zapomněli a socialismus část z nich přestala vnímat jako dobu útlaku a strachu. Je to prostě za námi.
Část lidí v průzkumu možná odpovídala jaksi natruc. Dali najevo, že dneska nejsou spokojení. A proč? Celé generace si u nás zvykly, že se spoléhají na stát. Když musí stát šetřit, když se o ně nemůže tolik starat, je zle.
Zároveň ale platí, že selhal vzdělávací systém, selhali politici, selhaly elity. V čem nejvíc? Jsme svědky procesu, při kterém se rozpouštějí hodnoty, mizí hodnoty, přestávají existovat hodnoty.
Čtěte také
Tou největší hodnotou je svoboda. Svoboda slova, pohybu, myšlení, podnikání, svoboda rozvíjet to, k čemu se hodím, k čemu mám jako jednotlivec přirozenou výbavu. Tuto svobodu jsme po revoluci získali, ale ukázalo se, že je náročná, že v ní jde o nás, že je to na hlavně nás.
Další vytrácející se hodnotou je pravda, nebo přesněji hledání pravdy. Tedy stav, kdy já automaticky nejsem ta pravda, já automaticky nemusím držet pravdu, mít pravdu, ale pravdu hledám, pídím se po ní, stojím o ni.
Pravda...
Ke svobodě i k pravdě potřebuju být veden. Potřebuju elity, které se nevnímají jako vlastníci pravdy a dárci svobody, potřebuju elity, které hledají, které pravdu dokládají, nekamuflují, nelžou.
Sem patří i pravda o minulém režimu, pravda o StB a jejích konfidentech. Sem má patřit vědomí, že jsme se s minulostí vyrovnali, což se u nás bohužel nestalo.
Bývalý agent StB a bývalý člen Komunistické strany Československa se u nás stal nejúspěšnějším politikem. Svou minulost popírá, nelituje jí. Obdivuje ho třetina voličů. Možná ta třetina, která říká, že za socialismu bylo líp.
Když se na minulých 35 let střízlivě podíváme, najednou to vypadá, že ta třetina Čechů nad 40, která si myslí, že za bolševika bylo hůř, je vlastně úspěch...
Autor je komentátor Aktuálně.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
