Karel Barták: Unie se většinově bojí Trumpova návratu. Ať vyhraje kdokoli, musí přehodnotit vztah k USA
Vzpomínky na první období Donalda Trumpa v Bílém domě ještě dnes straší ve spánku většinu evropských politiků. I proto se jeho možného návratu nejen bojí, ale připravují se daleko důkladněji. V Bruselu jsou za zavřenými dveřmi intenzivní porady o tom, co a jak, pokud po případném vítězství začne nepředvídatelný Trump naplňovat vůči Evropě to, čím teď vyhrožuje.
Na prvním místě jsou samozřejmě bezpečnostní starosti. Trump se netají obdivem k Vladimiru Putinovi a svým pohrdáním vůči prezidentovi Zelenskému. Nejednou se nechal slyšet, že by ukrajinskou válku ukončil během jednoho dne, a to ještě před oficiálním nástupem do Bílého domu.
Čtěte také
Co by udělal? Snažil by se Ukrajince přimět k míru za ruských podmínek? Jak by na to reagovala Ukrajina? A její evropští spojenci? Je možné si vůbec představit, že by Ukrajina nepřijala americké podmínky a pokračovala v boji, kdy by se opírala pouze o Evropany?
Samozřejmě to bezprostředně souvisí s bezpečnostní vazbou mezi Amerikou a Evropou, Severoatlantickou aliancí a americkým jaderným deštníkem.
Bude se na něj Evropa moct ještě spolehnout? A za jakých podmínek? Neblíží se zlomový moment v poválečné historii Evropy a světa? Bude mít v případě Trumpova vítězství Putin opravdu důvod k radosti?
Přijde s Trumpem i obchodní válka?
Druhou starostí je pak ekonomika. Zatímco Amerika roste, Evropa chřadne. Pokud by Trump zavedl 20procentní cla na veškeré evropské dovozy, jak vyhrožuje, znamenalo by to pro země EU, zejména ty průmyslové jako Německo nebo Česko, obrovskou ránu.
Čtěte také
Těžko si představit, že by při skladbě vzájemného obchodu dokázala Unie vymyslet stejně citelná odvetná opatření. Obchodní válka by vzájemnými vztahy fatálně otřásla.
Evropa si prostě většinově nepřeje, aby největší světovou velmoc řídil člověk, který se neovládá, lže, neřídí se žádnými zásadami, pohrdá demokratickými hodnotami. Pro evropský mainstream si je těžké představit, že se Spojené státy od Evropy odkloní. Ale ani oni vesměs nestojí o spojenectví s politikem, který nectí vládu práva.
Trumpovo vítězství naopak už předem oslavuje Viktor Orbán, který dovedl jednu ze zemí Unie už mimo demokracii. Demagogové a populisté, kteří posilují napříč kontinentem, by v Trumpově výhře nutně viděli inspiraci.
A návod, jak se antidemokratovi může díky demokracii podařit dosáhnout nejvyšších met – a demokracii z těchto výšin zásadně ohrozit. V dějinách by to nebylo poprvé.
Unie tak chce Harrisovou
Stávající Evropská unie je tedy většinově pro Kamalu Harrisovou, která zdaleka nepředstavuje taková rizika. Bude dál podporovat Ukrajinu proti Rusku a ctít spojenecké svazky v rámci NATO.
Jak ukázalo už vládnutí Joea Bidena, ani od ní by Evropa neměla čekat nějaké speciální ohledy. Starý kontinent prostě Spojené státy zajímá stále míň, nepatří mezi jejich priority.
Pokud má v dnešním stále surovějším světě obstát, musí se zcela postavit na vlastní nohy, nejen ekonomicky, ale i bezpečnostně a politicky.
To znamená: vsadit na vlastní hlubší a účinnější integraci. Tak, jak to navrhují v letošních analytických zprávách bývalí italští premiéři Mario Draghi a Enrico Letta. A to bez ohledu na to, jak dopadnou americké prezidentské volby.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
