Obsadit herce je vždy loterie, ale je to polovina úspěchu, říká režisérka Divadla v Dlouhé Burešová
Režisérka Hana Burešová působí v pražském Divadle v Dlouhé od jeho vzniku už pětadvacet let. „Obsadit herce je vždy sázka do loterie. Nejdřív se s ním musím seznámit zvnějšku, musím vidět jeho věci, musím vidět, jak mluví, jak vystupuje, jak zpívá, jak se pohybuje, jak je bystrý a flexibilní. Ale ani to vám neřekne, jestli si s ním vy sami sednete. Obsazení je přitom polovina úspěchu,“ popisuje v Hovorech Burešová.
Sama o sobě režisérka říká, že je nerozhodný člověk, zato ale věrný. A plachý.
Čtěte také
„Mám v sobě plachost před neznámými lidmi. Nebo když mám oslovit nový soubor. Proto nedělám na přeskáčku v jiných divadlech, protože vím, že by mě to stálo strašné úsilí, než bych ty lidi poznala. Někdy trvá celé zkoušení, než trochu pochopíte, jak druhý člověk myslí,“ vysvětluje Burešová s tím, že když už nějaký soubor pozná, ráda se ke spolupráci vrací.
„Mám ráda herce, kteří se nestydí být oškliví a umí si ze sebe udělat legraci. Jsem ráda, když člověk trochu poodkryje karty. Zkoušení je něco jako svatba: musíte vyložit karty na stůl, intimně si povídat. Nepamatuji si, že by toho potom někdo zneužil,“ říká o svém způsobu práce režisérka.
Poslechněte si celé Hovory s Hanou Burešovou nejen o fungování divadla v době pandemie a zákulisí Divadla v Dlouhé.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka