Řád bektášíja prosazuje v Albánii náboženskou toleranci. Důležitou roli má už i v politice, říká překladatelka Peza
Může se na území albánského hlavního města Tirany ustavit samostatný stát, jakási muslimská obdoba katolického Vatikánu? Je tento záměr albánského premiéra Ediho Ramy skutečně vyjádřením touhy po vzniku centra umírněnosti, mezináboženské tolerance a mírového soužití? Nebo je to složitější, společenskopolitická hra se širšími souvislostmi?
Bektášíja se v Albánii stala uznávaným náboženství už v roce 1914, Řád bektášíja je považovaný za tolerantní mystickou odnož islámu už od 13. století.
Čtěte také
„Jejich víra se skládá z kombinace volného výkladu Koránu, mystiky, prvků předislámské víry a uctívání zesnulých proroků,“ vysvětluje v debatě Vertikály rodilá Albánka Kestrina Peza, překladatelka a soudní tlumočnice.
Nejzajímavější je podle ní to, že u Řádu bektášíja existuje náboženská tolerance – proto nemají problémy s křesťany ani dalšími. „Je tady i velká tolerance v postavení mužů a žen, které mají už 800 let stejná práva, všichni se také modlí ve stejné místnosti,“ vysvětluje Peza.
„Já bych to nenazvala duchovním směrem islámu, je to v zásadě velmi lokální skupina, řád, který má komplikovanou a velmi bohatou historii – a dnes hraje důležitou roli i ve veřejném prostoru,“ připomíná Zora Hesová, islamoložka z Filozofického ústavu AV ČR.
Čtěte také
„A jako jedna z mála heterodoxních skupin přežívá v nějaké formě respektu, chránění a dokonce si albánská společnost si řádu poměrně váží,“ dodává islamoložka.
Kdo je Edmond Brahimaj, neboli Jeho svatost Hadži Dede Baba, který má stanout v čele zamýšleného ministátu? Jak se mu podařilo po roce 1990 vzkřísit znovu k životu starobylý Řád bektášíja? A proč albánský premiér přišel se samostatným státem?
Tyto a další zajímavosti o specifické pozici bektášíjů v Albánii, a také o multináboženské tolerantnosti této balkánské země, uslyšíte v debatě Vertikály, ptá se Eva Hůlková.
Související
-
Náboženství chápe rozvod jinak než civilní právo
Rozvod patří podle odborníků k nejnáročnějším životním situacím. V náboženském kontextu je pak vnímán jako něco velmi závažného.
-
Povinná výuka Bible v amerických školách? Může to být protiústavní, hodnotí religionista
Nejvyšší představitel školství v Oklahomě nařídil školám, aby začaly zařazovat do výuky Bibli. „Tendence takto upravit výuku se v USA objevovaly i dřív,“ říká religionista.
-
Skoro v každé církvi je někdo, komu říkám rasistická babička, myslí si spoluautor výzvy o Romech
„Není to tak, že by Rom přišel do křesťanského společenství, kde by vyhodili, ale dají mu najevo, že tam není žádoucí,“ vysvětluje jeden z iniciátorů výzvy Mikuláš Vymětal.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
