Bula a Drbola? Chlapíci, pro které svoboda znamenala i povinnost, zhodnotili Doležal a Stehlík
V sobotu byl dokončen proces blahořečení kněžích Jana Buly a Václava Drboly. Jejich osudy rozebírali v listopadové Vertikále spisovatel Miloš Doležal a historik Michal Stehlík. Debatu si nyní můžete poslechnout v upravené repríze. „Venkovští chlapíci, kteří prošli tvrdou zátěžovou zkouškou, okupací, nastupujícím stalinismem a nedělali si žádné iluze o totalitních režimech a lidech,“ řekl Doležal o Bulovi a Drbolovi. První část Vertikály vysíláme v premiéře.
„Myslím, že svobodu nepovažovali za samozřejmou, ale za zodpovědnost. Všichni tři chápali, že svoboda je investice, která člověka něco stojí, a že se také musí snažit se sebevzdělávat,“ usuzuje v reprízované debatě Vertikály Doležal.
„Doplnil bych ještě slovo služba,“ navazuje historik Stehlík, ředitel Památníku národního písemnictví. „Chápali, že svoboda má v sobě i vědomí povinnosti.“
Bula a Drbola se stali součástí takzvaného Babického případu. A to přesto, že byli zatčeni ještě před osudnou střelbou, která proces odstartovala. Jejich vyšetřování bylo politicky motivované, zdůrazňují hosté debaty Vertikály, a navíc se odehrálo na Vysočině. Stejně jako takzvaný čihošťský zázrak, který se stal příčinou umučení dalšího kněze Josefa Toufara.
Čtěte také
„Je to oblast velmi silného sepětí lidí jak s půdou, tak s vírou,“ vysvětluje Stehlík a poukazuje na to, že podle výsledků voleb v roce 1946 neměli komunisté v těchto místech vysokou oblibu.
„To, co se tam odehrálo mezi lety 1948 až 1952, to jsou dějiny násilí. A z toho vystupují osobnosti těchto kněží, kteří jsou v regionu vnímáni jako autorita a zároveň jako lidé, za kterými se dá přijít a řešit s nimi i obyčejné problémy,“ nastiňuje.
Všichni, Bula, Drbola i Toufar, za sebou měli „tvrdou školu“, poukazuje Doležal: „Bula byl za války totálně nasazen, Toufar musel jako pedagog za protektorátu obhajovat českou kulturu pod nacistickou decimací. Byli si vědomi, že obhajují hodnoty, ale taky že musí nějak žít a reprezentovat hodnoty nějak živě, ne trapným nebo moralizujícím způsobem.“
Čtěte také
Podle Stehlíka mohou životní příběhy mužů, kteří odolávali režimu, přibližovat mladým lidem to, co vše může svoboda znamenat.
„Když se to týká konkrétních lidí, tak už pojem svobody není tak abstraktní. Dokud ho nevztáhnete ke konkrétnímu osudu, tak je vlastně nepředstavitelný,“ míní historik a dodává:
„Bude to znít zvláštně, ale jsou to skvělé možnosti, jak upozornit na to, že dějiny se nedějí velkým rozhodováním vlád, prezidentů, premiérů nebo komunistických papalášů. Ale že dějiny jsou i tři vesničtí chlapíci, kteří žijí své životy a dennodenně dělají svoji službu. Je to o jejich svědomí, o tom, jak se vyrovnávají s protektorátem a s novým režimem. Do vnímání dějin vtahují normální lidský život včetně slabostí a zároveň ukazují schopnost mít hranice a rozeznávat dobré od zlého.“
Poslechněte si celou debatu Vertikály, vysíláme ji v upravené repríze.
První část Vertikály přináší aktuální informace ze světa náboženství a víry. Naděžda Hávová se svými hosty rozebírá dění kolem pravoslavného metropolity Ilariona a papeže Lva XIV. Také se ptá na spolupráci v oblasti prevence zneužívání v církvi, na které se dohodla Česká biskupská konference se spolkem Někdo ti uvěří.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
