AfD určuje, kteří Němci nejsou tak úplně Němci. Ti by se stali druhořadými občany, popisuje Fischer

„Snadnost, s níž je ve společnosti přijímán nový radikální slovník politické rozpravy, svědčí o hlubší než programové identifikaci s Alternativou pro Německo,“ upozorňuje publicista a znalec německých poměrů Fischer.

Čtěte také

Expertka Zuzana Lizcová: Migrace, sociální sítě a pocit, že „dobře už bylo“. AfD proniká do německé politiky zdola

Od jiných pravicových politických stran se AfD liší hlavně svým přístupem k migrantům. Fischer připomíná, že vznikla z Pegidy, což je zkratka pro německou organizaci Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu. „Alternativa pro Německo z toho potom udělala svůj programový základ a dodnes je to to nejsilnější, co je s ní spojováno,“ vysvětluje.

AfD má ale v Německu vysokou podporu a mohla by mířit i do vlády „Byl by to radikální zlom, šli by proti společné politice v Evropské unii,“ předpokládá publicista. „Do plachet protimigrační politiky začali foukat daleko víc intenzivně než ostatní a vydrželo jim to.“ 

A poukazuje na to, že AfD se staví proti lidem, kteří do Německa přichází z jiných zemí a po čase získají německý pas.

„V německé ústavě stojí, že důstojnost člověka je nedotknutelná. Ale Alternativa pro Německo definuje, kdo je člověk, a vlastně říká, že někteří lidé nejsou tak úplně lidé, někteří Němeci nejsou tak úplně Němci,“ přibližuje Fischer.

Čtěte také

Petr Fischer: Proč vadí AfD? Podle slov poznáte je...

Silným gestem AfD je podle publicisty snaha strany o etnický stát, který povedou lidé s německými kořeny. „Ale ono to bude poměrně komplikované. V podstatě každý čtvrtý nebo pátý Němec má buď rodiče, prarodiče, zkrátka někoho v minulosti, kdo je neněmeckého původu. Takže by se to týkalo poměrně velkého počtu lidí v Německu, kteří by se stali druhořadými občany,“ vypočítává publicista.

Upozorňuje také na to, že AfD relativizuje pojmy spojené s nacistickou minulostí. „Naposledy asi nejviditelnější byl v kampani do Evropského parlamentu lídr AfD Maximilian Krah, který použil výrok, že ne všichni členové SS byli zločinci,“ připomíná a dodává, že Krah pak kvůli tlaku a veřejné debatě musel z kandidátky odstoupit.

Proto podle něj vznikají studie nebo posudky, které říkají, že Alternativa pro Německo není jenom extrémně pravicová, ale že je přímo protiústavní.

Mír, ale spolupráce s Ruskem

I když je zatím tlak veřejnosti v Německu proti extrémní pravici dost silný, má Fischer z budoucnosti obavy.

Čtěte také

Dělíme se na lidi lokální a na ty, kteří jsou otevření Evropské unii i pomoci Ukrajině, míní Horáček

„Věřím tomu, že to není jenom volební strategie a že lidé v AfD jsou přesvědčeni, že tímto způsobem by se společnost pak dala proměňovat. A bojím se toho i z toho důvodu, že třeba ekonomický program Alternativy pro Německo jasně naznačuje, že tato politická strana by se znovu spolehla na levné energie z Ruska,“ poukazuje na další problematický rys krajně pravicové strany.

Podle Fischera je program AfD „neuvěřitelně socialisticky státní“ a případné změny by tak rozhodily celou Evropu včetně Česka, které je na Německu ekonomicky závislé. 

Předpovídá proto, že pokud by se Alternativa pro Německo dostala k moci, dávala by méně peněz na armádu než současná vláda. A i když strana mluví o míru, kombinuje to s naprostou otevřeností vůči Rusku jako obchodnímu partnerovi.

Co si Petr Fischer myslí o tvrzení exprezidenta Václava Klause, že liberální demokracie nejvíce ohrožuje svobodu? A jak do tohoto kontextu zapadá debata o veřejnoprávních médiích? Poslechněte si celou Osobnost Plus.