Skoro v každé církvi je někdo, komu říkám rasistická babička, myslí si spoluautor výzvy o Romech
Pracovní skupina pro Romy Ekumenické rady církví zveřejnila dopis, ve kterém vyzývá církevní společenství k větší otevřenosti vůči romským věřícím. „V praxi to není tak, že by Rom přišel do nějakého křesťanského společenství, kde by vyhodili ,za límec‘ s tím, že tam nemá co dělat. Ale dají mu najevo, že není žádoucí, často za zavřenými dveřmi,“ vysvětluje jeden z iniciátorů výzvy evangelický farář Mikuláš Vymětal.
Adresáty dopisu jsou církevní sbory, číst by ho prý měli ale další křesťané. „Když budu mluvit za evangelickou církev, kde to znám nejlíp, tak mezi faráři a farářkami není mnoho rasistů. V celé společnosti jde o asi 10 procent tzv. ma-ši-bl, což je magor, šílenec a blázen, podobně je to pak i mezi duchovními.“
Čtěte také
„Pak tu jsou ale Staršovstva a sbory, kde je mnoho těch, kteří mají Romy rádi a jsou jejich přirozenými spojenci. Na druhou stranu ale téměř ve všech sborech je někdo, komu já říkám rasistická babička, případně dědeček, ale těch je míň, protože ženy se dožívají vyššího věku,“ nastiňuje evangelický kněz.
„Do evangelických kostelů často chodí starší, takže ženy převažují a mezi nimi je i ta jedna rasistická babička, která si ale myslí, že mluví jménem všech. A když pak farář začne mluvit o tom, že by se dopoledne mohly konat romské bohoslužby, tato babička nesouhlasí a řekne: ,Cikány sem nesmíme pouštět, protože by nám to tady zničili.‘ A ostatní mlčí.“
I proto vznikl dopis, ve kterém iniciátoři vyzývají, aby byli Romové v kostelech vítáni a aby se na toto téma vedl křesťanský a vážně míněný rozhovor.
Romové ctí hlavně rodinu
Hostem Vertikály je i Zdenko Žiga, diákon Církve bratrské, který vysvětluje, že víra je v romských rodinách důležitá, ale samozřejmě ne ve všech.
Čtěte také
„K romské tradici ale patří daleko větší důraz na rodinu. To ,doma‘ je pro ně malé nebe, nebo rajská zahrada, a to hlavně proti často nepříznivému vnějšímu okolí,“ vysvětluje Žiga s tím, že víra se u Romů často předává spíš emočním způsobem.
Jak do života Romů zapadá význam a potřeba víry? Skutečně je situace ve vzájemných vztazích věřících i v dnešní době tak složitá? Jaký proces chtějí iniciátoři dopisu nastartovat a kam chtějí dospět? Mohla by se sociální integrace Romů odehrávat právě přes církevní společenství?
Odpovědi na otázky hledají hosté Vertikály, ptá se Eva Hůlková.
Související
-
Smíšené hlídky pomáhají v Plzni předcházet napětí mezi Romy a Ukrajinci
Plzeň dostala od ministerstva vnitra tři miliony korun na několik projektů prevence kriminality, kromě romských hlídek nyní mají své preventisty i ukrajinští uprchlíci.
-
Antonín Gondolán: Romská muzika je jiná než ty ostatní
Antonín Gondolán si získal si celosvětové renomé jako kontrabasista, je ale i úspěšným zpěvákem a spoluautorem populárních písní.
-
Óda na kames a (S)právně pro Romky a Romy jsou nové projekty organizace Ara Art
Óda na kames je dvouletý projekt organizace Ara Art, který si klade za cíl zmapovat nenávistné projevy a násilí vůči romské menšině na internetu i v reálném životě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
