Na čtvrtého tajemníka Jana Masaryka se zapomnělo. Teď známe i jeho hlas
Zatímco jména tří tajemníků Jana Masaryka (Lumíra Soukupa, Antonína Suma a Jiřího Špačka) jsou známá, Mikuláš Mára pozornosti badatelů unikal. Tajemnické povinnosti vykonával totiž pouze v době, kdy Masaryk pobýval v USA.
Mára se navíc po roce 1948 nevrátil do Československa, nebyl ve styku s exilovými komunitami a pracoval mimo diplomacii. Proč se o něm mluví nyní? Do značné míry za to může náhoda.
Čtěte také
Mára přijel v květnu 1990 poprvé od roku 1947 do Československa, kde navštívil mimo jiné svoji neteř. Její manžel Jindřich Bláha tehdy položil na stůl magnetofon a na 90minutovou kazetu nahrál Márovy vzpomínky na léta v USA. Nahrávka dlouho zůstávala doma – až koncem loňského roku si na kazetu vzpomněl a nabídl ji Českému rozhlasu.
Doporučil ho Karel Steinbach
Mikuláš Mára se narodil se v prosinci 1905 v Rájci nad Svitavou. Roku 1928 dokončil studia na Vysoké škole obchodní v Praze a po několika letech práce v různých firmách nastoupil koncem 30. let do Československého exportního ústavu. V květnu 1938 byl jmenován ředitelem jeho chicagské agentury.
Čtěte také
Po vypuknutí války byl přidělen ke generálnímu konzulátu ČSR v New Yorku. Někdy v té době tam přilétá Jan Masaryk na jednu ze svých pravidelných návštěv USA. „Masaryk se sešel se svým dlouholetým přítelem Karlem Steinbachem. Svěřil se mu, že pro své americké pobyty potřebuje tajemníka. Steinbach mu doporučil člověka, se kterým tehdy obýval společný byt – mě,“ říká na nahrávce Mikuláš Mára.
Padli si do oka a Mára byl od té doby Masarykovi přidělován jako tajemník pro cesty po USA. „Sestavoval jsem Masarykův program, staral jsem se, aby se sešel s lidmi, které chtěl potkat, a aby se k němu dostali i důležití lidé, kteří chtěli potkat jeho. A během dne jsem potom hlídal hlavně čas, aby se na všechny dostalo,“ říkal Mára.
Po Únoru opustil diplomatické služby
S Masarykem byl v listopadu 1943 při jednáních o založení organizace UNRRA (Správa Spojených národů pro poválečnou pomoc a obnovu) a dochovala se také fotografie z konference v San Franciscu v roce 1945, na které byla přijata Charta OSN; Mára byl členem jedenáctičlenného týmu československých diplomatů, vedených Janem Masarykem.
Čtěte také
Když se 25. února 1948 prodrali k moci komunisté, opustil Mára diplomatické služby. Tento postoj nezlomilo ani jmenování československým konzulem v Montrealu, které dorazilo z Prahy 5. března 1948. O den později Mára vystoupil ze služeb ministerstva zahraničních věcí a začal v USA soukromě podnikat.
Nahrávka z kazety se záznamem příběhu Mikuláše Máry byla v Českém rozhlase digitalizována, a přestože nejde o právě kvalitní záznam, řadu pasáží si můžete poslechnout v Archivu Plus.
Kromě Máry uslyšíte také málo známé poválečné projevy Jana Masaryka, názor dalšího Masarykova tajemníka Antonína Suma a na závěr i ukázku z těžko uvěřitelného projevu premiéra Klementa Gottwalda nad Masarykovou rakví 13. března 1948.
Související
-
Masaryk spadl z římsy okna a vlastní silou. Jestli to byla sebevražda, tak vynucená, tvrdí badatelé
Dvojice absolventů Západočeské univerzity se pomocí měření a software pokusila najít odpověď na otázku, jestli Jan Masaryk skočil z okna sám, nebo mu někdo pomohl.
-
Jan Masaryk v únoru 48: Demisi nepodal, i když s ním byla domluvená. O bezpráví věděl, říká historik
Příjmení Masaryk vzbuzovalo úctu, respekt i naději. Bylo spjato především se zakladatelem první republiky, ale zdálo se, že část tohoto odlesku přešla i na jeho syna Jana.
-
Jan Masaryk byl tragickou postavou února 1948. Jeho smrt není...
„Příliš pozdě si uvědomil, že nemůže hledět dvěma různými směry zároveň,“ napsal v tajné depeši o situaci v Československu v dubnu 1948 americký velvyslanec Laurenc...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.