Masaryk spadl z římsy okna a vlastní silou. Jestli to byla sebevražda, tak vynucená, tvrdí badatelé

„Studiem zatím dostupných knih k tématu jsem dospěl k tomu, že je třeba vnést do věci technické znalosti a techniku, která během předchozích čtyřech vyšetřováních nebyla k dispozici,“ říká jeden z hostů Studia Leonardo Martin Čermák.

Podle měření, které provedl se svým kolegou Janem Špičákem Masaryk spadl z římsky sám a rovnýma nohama na nádvoří. „Jeho poloha těsně před pádem byla zvenku na římse, která má asi 55 centimetrů, čelem ke zdi mezi okny. Osa jeho těla byla od okraje okna vzdálená asi jeden metr.“

Masaryk stál mezi okny čelem ke zdi, jako kdyby se chtěl pře někým schovat, případný útočník mohl zasáhnout pouze paži a maximálně mohl u ministra způsobit ztrátu rovnováhy na římse.
Martin Čermák

Badatelé vycházeli ze čtyř zdrojů: fotodokumentace z března roku 1948, tedy 5 fotografií ležícího Masaryka, z náčrtku Kriminální ústředny z 11. 3. 1948, pitevního protokolu profesora Hájka a pak z vlastních měření přímo v Černínském paláci.

„Všechny tyto čtyři zdroje do sebe zapadaly a ukazovaly nám to, jak Masaryk padal na nádvoří, odkud a jakým stylem,“ dodává Čermák.

Čtěte také

Nahrávka dokazuje, že vyšetřování neproběhlo v pořádku, říká badatelka o okolnostech smrti Jana Masaryka

Nedávno zveřejněná nahrávka policisty Vilibalda Hoffmana říká, že s tělem bylo manipulováno a na fotografiích není v původní poloze. „Víme podle svědeckých výpovědí, že původní poloha těla byla s největší pravděpodobností mírně na levém boku, ale fotografie ho ukazují na zádech, což není v rozporu s našimi závěry.“

„Základní měření jsme provedli v Černínském paláci, zbytek probíhal v laboratoři na Západočeské univerzitě. Tam jsem namodelovali palác a situaci okna, římsy a podlahy nádvoří,“ popisuje vědec.

Závěr: Masaryk nebyl z okna vyhozen

„To, že Masaryk spadl z římsy, jsme odvodili na základě protokolu o ministrových zraněních,“ říká druhý z badatelů Jan Špička.

Zranění byla naprosto symetrická a poloha těla byla kolmo na budovu. Z toho prý jednoznačně vychází, že Masaryk nemohl letět z okna. „To by letěl šikmo od budovy a poranění by nebyla tak symetrická a tělo by neleželo víceméně kolmo na budovu.“

Závěry tvrdí, že byla potřeba vnější síla a vyhodila ho z okna, protože člověk není schopen se vlastními silami dostat tak daleko, Tento závěr je pro nás mylný.
Jan Špička

Čistě teoreticky mohl Masarykovy k pádu někdo pomoci, ale nemohla nastat situace, která je aktuálně prezentována, tedy že byl vyhozen přímo z okna další osobou.

Z měření bylo nutné zjistit, jakou sílu by potřeboval člověk, aby z římsy dopadl tam, kam dopadl. „To se spočítat dá, takže na základě dynamiky pohybu hmotného bodu, šikmý vrh, spočítáme jakou sílu a zrychlení je potřeba dodat tělesu, aby dopadlo do polohy, v níž byl nalezen Jan Masaryk.“

Dalším krokem bylo ověřit, jestli je člověk schopen vygenerovat počáteční rychlost. „Takže nasimulovat si skok s dobrovolníky a zjistit interval rychlostí, jaké je člověk schopen vytvořit.“

Potvrdilo se nám, že v podstatě jakoukoliv variantou skoku či odrazu se Masaryk mohl dostat tak daleko od budovy, jako by nalezen. Jako nejvíc pravděpodobná vychází varianta normální skok s použitím rukou.
Jan Špička

„Měřili jsme několik typů odskoku... Normální skok, kdy člověk stojí na římse a odrazí se vzad. Pak jsme měřili odraz s použitím rukou. Dalším měřením bylo s maximálním odrazem, poslední variantou byl instinktivní pád nebo odraz, tedy jakoby šlápnutí do prázdna a lehký odskok vzad.“

Chystá se další, páté vyšetřování ministrovy smrti

Badatelé sice nyní vědí, jak Masaryk padl a jak dopadl, ale mnoho otázek zůstává. „Jestli se rozhodl spáchat sebevraždu, proč si psal projev na další den, který kolem půlnoci dokončil? A proč by si na sebe bral pyžamo a šplhal po římse mimo okno?“ upozorňuje Čermák.

Ten věří, že v Masarykově bytě došlo k neobvyklé situaci. „Máme svědecké výpovědi, že kolem půlnoci přijelo za ministrem několik lidí. Ten se před, během nebo po této akci snažil uniknout a schovat se mezi okny na římse.“

Vymezujeme se vůči poslednímu závěru vyšetřování, který říká, že tam musela být vnější síla. My říkáme, že ne, že vše mohlo proběhnout vlastními silami. Takže ze sebevraždy děláme rovnocennou variantu. Pokud to byla sebevražda, tak se spíš přikláníme k tomu, že byla vynucená.

Martin Čermák

„Státní zastupitelství na základě objevené nahrávky Vilibalda Hoffmana a našeho zjištění dal Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu pokyn k zahájení vyšetřování,“ naznačuje další vývoj v 72leté kauze Martin Čermák.