Vánoce za socialismu: Splněné plány, obchody plné zboží a málo sněhu
Štědrý den je přeci jen tak trochu jiným dnem. Sváteční atmosféra, umocněná očekáváním večerní nadílky, se projevila i v rozhlasovém zpravodajství. Velký výlet do rozhlasového archivu a poslech štědrovečerních zpráv ze 60., 70. a 80. let odhalí, jak tehdy rozhlas o Vánocích vysílal.
Vánoční atmosféra se odrazila i ve zpravodajství, a to i v tak zvláštním zpravodajství, jako bylo to v letech socialismu – prokládané komentáři, ideologickými poznámkami a politickými úvahami.
Čtěte také
Mrazivá zima prosince 1969 by byla sama o sobě zajímavou informací, rozhlasové zprávy ale hned vyčíslily, kolik vagonů s uhlím zamrzlo a nedorazilo do elektráren. Taky jak to ohrozí výrobu elektřiny a kolik havířů musí nastoupit na mimořádné směny. K tomu všemu se právě o Vánocích roku 1969 přidala chřipková epidemie spojená s nekonečnými frontami před lékárnami.
Plnění plánů a prasklé potrubí
Mnozí si ještě vzpomenou, že lékař tehdy jezdil i do rodin – nejednalo se o první pomoc, ale o takzvanou „pohotovost“. Třeba v Teplicích se na takovou službu čekalo až 20 hodin, a to po telefonickém objednání.
K mrazům patřilo také praskání vodovodních potrubí – na Štědrý den 1970 byla bez vody velká část Ostravy, rozbité televize – rozhlas sledoval, jak jsou na Vánoce připraveny televizní opravny, nebo zloději v lesích – redaktoři pro vysílání spočítali, kolik nábytku by se dalo vyrobit z ukradených stromků.
Čtěte také
Ani o Vánocích nešetřilo rozhlasové zpravodajství informacemi o plnění plánů. Blížil se konec roku, a tak jednotlivé podniky hlásily, jak jsou na tom s výrobou.
Neméně zajímavé byly zprávy ze světa, většinou plné informací o plných obchodech, krásách vánočních svátků v Sovětském svazu a socialistických zemích obecně a negativních informací ze Západu: nezaměstnanost, drahota a – ó hrůzo! – různé ceny stejného zboží v různých obchodech!
Vánoční atmosféra také vybízela k různým úvahám, zamyšlením a rozhovorům. Za ta léta jich bylo hodně a je opravdu z čeho vybírat.
Posluchače určitě zaujme projev dojaté Květuše Větrovské, která se na Vánoce 1971 vrátila z tříletého exilu do normalizačního Československa. Slovo ale dostávaly i „celebrity“ – herci, zpěváci, básníci, malíři. A také skutečné tehdejší hvězdy – to byli tehdy hrdinové socialistické práce.
Reportáže, sport i počasí
Součástí vánočního zpravodajství byly i reportáže. Pořad Archiv Plus nabízí ukázky ze dvou mimořádně pěkných: 26. prosince 1982 redaktor Petr Voldán navštívil poštu na tehdejším Gorkého, dnes Senovážném náměstí v Praze. A sledoval cestu vánočního pohledu ze schránky přes automatickou třídící linku.
Čtěte také
O dva roky později, 23. prosince 1984, natočil vánoční reportáž v centru Prahy s prodejci ve stáncích a s jejich zákazníky Luboš Lidický. V obou případech jde o skvělé reportérské výkony, které dodnes stojí za poslech.
Ve vánočním zpravodajství nechyběl sport ani předpověď počasí. Poslechnete si i jednu z mála předpovědí mezi lety 1968 až 1989, která na Vánoce, které u nás tradičně provází spíše oteplení a obleva, ohlásila pravou ladovskou chumelenici.
Reprízu pořadu si poslechněte v audiozáznamu.
Související
-
Vánoce 1968 v okupovaném Československu: hodně vojáků, málo uhlí a zápalek
První Vánoce pod dohledem okupačních vojáků byly – alespoň podle toho, jak o nich referovaly dobové Rozhlasové noviny – celkem klidné.
-
Rok 1988: Nerušit, prosím. Před Vánocemi 1988 se přestalo rušit vysílání Svobodné Evropy
Sedmdesát až devadesát milionů korun ročně vynakládalo Československo, ovládané komunistickou stranou, mezi lety 1951 až 1988 na rušení „štvavých“ rozhlasových stanic.
-
Na Vánoce poslali jeptišku do kriminálu. Ukrývala kněze, po kterém pátrala StB
O Vánocích roku 1953 se konal v Českých Budějovicích soud, před kterým se hájila boromejka Terezie Bílková, řeholním jménem Edigna.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
