Myši v noci snily o cestě z bludiště. Vědci díky nim lépe popsali REM spánek
Nejen nám lidem, ale i myším se zdají sny. Děje se to během takzvané REM fáze spánku. Pohyby očí při něm podle nové studie kalifornských vědců korespondují s děním ve snu. Myš, a zřejmě i člověk, si do něj promítá, co přinesl den.
To, že REM spánek existuje, víme už desítky let. Neznali jsme však jeho důvod. Spekulovalo se například o tom, že pohyb očí, který ho doprovází, pomáhá udržovat zvlhčenou rohovku.
Čtěte také
S cílem pochopit, co se při REM spánku děje, badatelé nechali nejdřív myši trénovat cestu ven z bludiště. Když myši spaly, zkoumali, co se jim děje v mozku.
„Dokázali se zaměřit na buňky jedné části mozku, které jsou aktivní, a zjistit, jak jejich aktivita souvisí s pohyby hlavy a aktivitou zvířete,“ vysvětluje molekulární a buněčný biolog Petr Svoboda.
Výsledkem je zjištění, že pohyby očí nejsou nahodilé. Hlava si při nich třídí, co nového přinesl den.
Fantazie zvířat
K lepšímu pochopení toho, co se děje v tzv. REM fázi spánku, kdy se oči začnou rychle a krátce pohybovat, přispěl pokrok v zobrazování mozku.
Čtěte také
V přímém přenosu totiž vědci umí sledovat mozkovou aktivitu jednotlivých nervových buněk.
„Z impulzů dokážou zaregistrovat, co se asi v mozku děje,“ popisuje přínos metody zoolog a autor českého názvosloví savců Miloš Anděra.
Otázkou zůstává, zda zvířata dokážou ve snech kombinovat reálné prožitky s fantazii, tak jako my lidé. „S fantazii to u zvířat nebude valné,“ míní vědec.
Učení ve snu
Sny můžou být formou učení. Nejen savci, ale i ptáci, si díky nim lépe zapamatují zdroj potravy, vody, nebo místo, které by mohli využít jako úkryt.
Čtěte také
„Ptáci si ve snech možná opakují zpěv,“ doplňuje příklad Anděra. Je známo, že zvláště mladí ptáci musí písně pilovat. Inspirují se přitom i z poslechu starších.
Co se zdá myším během REM spánku? Proč se kočky domácí druží, jsou-li povahou samotářky? Jak motivovat koně, aby se pustili do něčeho nového? Poslechněte si celou Laboratoř vědců a herců. Debatují zoolog a autor českého názvosloví savců Miloš Anděra, buněčný a molekulární biolog Petr Svoboda a herečka Zuzana Vejvodová.
Související
-
Pohybově aktivní senioři mají lépe propojené neurony v mozku
Fyzická aktivita chrání mozek i ve stáří. Neurovědci z několika univerzit našli v mozcích fyzicky aktivních seniorů více proteinů, které udržují spojení mezi neurony.
-
Mozek pracuje s databází tváří. Rozpoznání se může zpozdit o pár sekund za samotným vjemem
Při rozpoznávání tváří pracuje mozek s menší složkou paměti, kterou bychom mohli označit za knihovnu obličejů. Časový odstup mezi podnětem a určením může být až 15 sekund.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
