Čeká nás stále jaderný armagedon? S Danou Drábovou o ruských výhrůžkách

Na to se zeptali Josef Pazderka s Ondřejem Soukupem v novém díle Na Východ! Dany Drábové, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. A to za účasti publika na fóru Meltingpot, které každoročně doprovází festival Colours of Ostrava. 

Exkluzivní klub

Na světě je pět oficiálních jaderných velmocí: Spojené státy americké, Rusko (jakožto následovník Sovětského svazu), Francie, Velká Británie a Čína.

Čtěte také

Zemřela Dana Drábová. Poslechněte si její poslední rozhovor na Plusu. Evropa potřebuje jaderný deštník, řekla

Jde o země, které legálně drží nukleární arzenál v souladu se smlouvou o nešíření jaderných zbraní z roku 1968. Naprostou většinu – zhruba 90 procent – jaderných hlavic přitom vlastní právě Spojené státy a Rusko.

Jaderné zbraně si ale od té doby opatřily také Pákistán, Indie a v nezjištěné míře Izrael a Severní Korea. U Íránu není jasné, jak blízko je k jejich finálnímu zhotovení.

Dana Drábová upozorňuje, že tato skupina zemí neuskutečnila nukleární testy před rokem 1967, jak požadovala výše uvedená smlouva, a do exkluzivního klubu jaderných velmocí tedy nepatří.

8 fotografií

Jaderný poker

„Faktem ale je, že jaderné zbraně pořád slouží spíše k odstrašení než k nějakým vážně zamýšleným vojenským účelům,“ uklidňuje Drábová.

Právě schopnost odstrašení a vyvolání nejistoty jsou hlavním účinkem jaderných zbraní. Proto jsou národní jaderné programy tak úzkostlivě tajené a jaderné „útoky“ se odehrávají především v rovině slovních výhrůžek.

Čtěte také

Jak jsme se mýlili v Rusku. Se znalcem Kremlu Markem Galeottim

„Experti tomu někdy přezdívají jaderný poker. Že vlastně tou největší silou vládnete v momentě, kdy vám někdo nevidí do karet, ale když ty karty vyložíte, tak zbraně najednou na síle ztratí,“ doplňuje Josef Pazderka.

Co to ale znamená pro výklad slov představitelů Kremlu? Jak reálná je například hrozba, že Rusko nasadí jaderné hlavice do války na Ukrajině?

„Řekněme, že by zaútočili třeba na město Dnipro. Je to vojenský cíl a důležitý logistický uzel,“ uvažuje v debatě Ondřej Soukup.

„Tak jo, ale pak jsem se podíval na mapu a z Dnipra do Doněcku je to nějakých 250 kilometrů a do ruského Bělgorodu asi 270. Tak si říkám: Vždyť vítr může foukat na různé strany. Přemýšlejí Rusové vůbec i o následcích případného výbuchu pro svoje vlastní lidi?“

Právě kvůli tomuto riziku nedává podle Dany Drábové nasazení jaderných zbraní na Ukrajině velký smysl. Navíc když podobný účinek dokážou obstarat i zbraně konvenční.

Únos elektrárny

Něco jiného jsou ale útoky na jaderná zařízení, což je případ ruské okupace elektrárny v Záporoží. „Jde o flagrantní, bezprecedentní porušení mezinárodního práva,“ upozorňuje Dana Drábová.

Čtěte také

Skryté pozadí války na Ukrajině s novinářem Adamem Entousem

„Jaderné elektrárny patří podle Ženevských konvencí mezi chráněné objekty. To znamená, že se na ně neútočí, a tím méně se kradou. Nemůžu to jinak říct, ale to je to, co Rusové provedli. Udělali si v Záporoží vojenskou základnu, protože dobře vědí, že je tam odtud nikdo nedostane.“

Podle ní se riziko jaderné havárie snížilo od září 2022, kdy byly bloky této elektrárny odstaveny z provozu. „Ale žádná jaderná elektrárna se neubrání cílenému zásahu střel Iskander-M nebo Kalibr,“ varuje Drábová.

Jak pravděpodobný je tedy ruský jaderný útok? Obává se ho předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost? A do jaké míry lze spoléhat na profesní čest ruských jaderných inženýrů, kteří by mohli zafungovat jako poslední pojistka před narušením, nebo dokonce útokem na jaderné elektrárny? Poslechněte si celý audiozáznam.