Filozof Němec: Diktátoři se naučili využívat slabostí západních demokracií. Jsme ve vnitřní krizi

Kniha Kacířské eseje o budoucnosti svobody a demokracie není jednoduché čtení a pozitivní vyhlídky také spíše nenabízí. „To nebyl účel, aby byla kniha pozitivní. Účelem bylo popsat tu krizi, ve které se demokracie v tuhle chvíli nachází, a to jak u nás, tak celosvětově. A ta krize je poměrně vážná,“ říká autor knihy pro Český rozhlas Plus.

Krizi západní demokracie, kterou ve své knize popisuje, označuje za bezprecedentní.

Čtěte také

Fischer: Vézt se na vlně nespokojenosti je výhodné. Není totiž potřeba nic nabízet, jen to kumulovat

„Jsou tu zaprvé vnitřní příčiny této krize a a zadruhé tady máme vzrůstající vliv, ambice, asertivitu a možná i agresivitu nedemokratických zemí, kterou můžeme pozorovat už tak od počátku milénia. A ty kooperují velmi čile,“ poukazuje.

Společným zájmem diktátorů je samozřejmě udržet se co nejdéle u moci, pokračuje Němec: „V této své ambici se cítí ohroženi svobodným a demokratickým světem. Ale oni se naučili velmi dovedně využívat slabostí západních demokracií a naučili se dokonce integrovat se do těch demokratických procesů velmi účinně.“

Demokracie podle něj ale netrpí zdaleka jen u nás. „Ve velké vnitřní krizi se ocitla nejmocnější demokracie na světě – Spojené státy, které byly vždy garantem bezpečnosti a demokracie ve světě,“ připomíná.

Století války

Svou knihou se Němec odkazuje na Kacířské eseje o filosofii dějin Jana Patočky. V té popisuje jeden z nejvýznamnějších českých filozofů 20.  století jako válku. Podle Němce by se na jeho popisu jednadvacátého století příliš nezměnilo.

„Já myslím, že by zatím taky charakterizoval 21. století jako století války, protože ty problémy, na které upozorňuje ve 20. století, se stále nevyřešily,“ říká.

Čtěte také

Hrdinové českého národa: Filosof Jan Patočka

V pořadu Osobnost vysvětluje, jakým způsobem s Patočkovou předlohou pracoval.

„Jeho analýzy jsou velmi předvídavé a velmi pronikavé, byť byly napsány v 70. letech. A mě napadlo je konfrontovat s těmi optimistickými vizemi o budoucnosti demokracie z počátku 90. let, které reprezentuje například Francis Fukuyama. Zaujalo mě, že oba hovoří o konci dějin, ale každý v úplně jiném smyslu,“ přibližuje Němec.

„Fukuyama hovoří o konci dějin v tom smyslu, že teď nastává zlatý věk demokracie a tržního hospodářství. Proti tomu Patočka hovořil o konci dějin v poněkud temnější tónech. On to spojoval s globálním rozšířením kapitalismu a západní vědy a techniky, ale bez fundamentů evropské a západní civilizace a její dějinnosti, které zahrnují právě ty ideje svobody a demokracie. A to podle něj zakládá velká rizika směrem do budoucnosti,“ vysvětluje filozof.

Čtěte také

Filozof Petříček: Konflikty můžou být i pozitivní. My jsme se v nich ale nenaučili vidět příležitost

Němec uznává, že Patočkovy analýzy jsou poměrně temné. „Ale bohužel, když se člověk rozhlédne, jak vypadá současný svět, tak to neposkytuje mnoho důvodů k optimismu. Na druhou stranu já přece jenom považuji současnou situaci, jakkoliv je vážná, stále ještě za krizi,“ říká překvapivě optimisticky autor Kacířských esejí o budoucnosti svobody a demokracie.

Krize podle něj totiž zdaleka neznamená konec. „Krize je stav, kdy se teprve rozhoduje o tom, jestli se tedy ty, řekněme, maligní nebo patologické tendence zafixují, anebo jestli organismus dokáže ještě najít nějaké východisko. Já si myslím, že stále stojíme v této situaci, ale klade to na nás velké nároky a rozhodně to nebude zadarmo,“ zdůrazňuje.

Nejhorší je, že si zvykáme

S krizí demokracie podle Němce neoddělitelně souvisí ruská agrese na Ukrajině. Nazývá ji „výronem krutého barbarství, který obnažil zranitelnost a iluzornost demokracie.“

Čtěte také

Putinův „schizofašismus“, Trumpův podvod a cesta od krize k zániku demokracie

„Nejhorší je, že si na to zvykáme. Samozřejmě je vůbec na pováženou, že jsme to dopustili. Západní svět nebyl v minulých letech a desetiletích dost důsledný ve vymáhání mezinárodního práva, lidských práv a vůči nedemokratickým agresivním režimům, jako je Rusko, se choval velmi naivně a slabošsky,“ je přesvědčen Němec.

„To se nám, myslím, velmi vymstilo a mnozí se z toho snad už probudili. Ale ne všichni a ne dost. My teď musíme jako Západ udělat maximum pro to, aby bylo Rusko v této válce poraženo, protože to je skutečně válka civilizace proti barbarství. Proti barbarům, kterým se nějakým nedopatřením dostali do rukou nejmodernější zbraně našeho století,“ varuje filozof.

Jak vidí Václav Němec pokračování demokracie? A jak podle něj lze vyřešit konflikt mezi demokracií a kapitalismem? Poslechněte si celý pořad Pro a proti Českého rozhlasu Plus. Audio je nahoře v článku.