Pohybově aktivní senioři mají lépe propojené neurony v mozku
Fyzická aktivita chrání mozek i ve stáří. Neurovědci z univerzit v USA, Kanadě a Španělsku našli v mozcích fyzicky aktivních seniorů více proteinů, které udržují spojení mezi neurony. Studie o tom vyšla v časopise americké Alzheimerovské asociace.
O tom, že fyzická i duševní aktivita jsou pro lidské zdraví důležité, pochybuje málokdo. Z pokusů na myších ale nelze spolehlivě odvodit, jak konkrétně se to projevuje u člověka, v tomto případě u seniorů.
Čtěte také
Tentokrát mohli vědci efekt aktivního stáří zkoumat díky lidem, kteří před smrtí souhlasili, že své mozky odkážou laboratořím. Došli k řadě proteinů, které pomáhají udržet zdravou mysl do pozdějšího věku.
„Látky s příznačnými názvy synaptofyzin, komplexin nebo syntaxin, udržují mozek pohromadě, v dobrém stavu,“ vysvětluje molekulární genetik a bioinformatik Jan Pačes.
Jak oddálit demenci
Za pozornost stojí, že tyto proteiny, které se účastní předávky signálu mezi neurony, nenašli vědci jen v hippocampu, sídle paměti. Objevili je i v dalších částech mozku, s jejichž pomocí reagujeme na podněty zvenčí, které plní takzvané kognitivní funkce.
Vyšší hladinu zmíněných proteinů naměřili autoři studie dokonce i v mozku pacientů s Alzheimerovou chorobou a s dalšími neurodegenerativními nemocemi.
Ověřují proto hypotézu, zda fyzická aktivita dokáže nástup demence oddálit. U aktivnějších seniorů je totiž celý metabolismus rychlejší, a to mozku prospívá.
Existují sbírky odkázaných mozků, které se pak studují. V Česku to zatím není tak běžné.
Jan Pačes
„Když se mozek používá, rezaví pomaleji,“ poznamenává k tomu v mírné nadsázce buněčný a molekulární biolog Petr Svoboda. Přirovnává mozek ke strojům, které udržíme v lepším stavu, když zůstávají v chodu.
„V tomto případě nejde o odbourávání toxických komplexů, které se podílejí na vzniku Alzheimerovy nemoci, je to spíš provozní záležitost,“ upřesňuje expert.
Sbírky mozků
Autoři studie měli možnost použít mozky 400 lidí, kteří před smrtí souhlasili s použitím svých orgánů pro výzkumné účely. Ještě za života se budoucí dárci uvolili chodit na různá měření a pozorování.
V zahraničí je podobný postup už poměrně zavedený. „Existují sbírky odkázaných mozků, které se pak studují, v Česku to zatím není tak běžné,“ říká Jan Pačes.
Těla pro vědu
Například ve Velké Británii se podobné vědecké projekty dají financovat i ze soukromých prostředků. Vědeckým institucím také často přicházejí peníze od lidí, kteří chtějí přispět na výzkum konkrétní choroby.
Čtěte také
V Česku zatím bývá těl a orgánů k dispozici pro vědu jen velmi málo. Jsou přitom potřeba nejen ve výzkumu, ale i pro transplantace. Jiná jsou i pravidla jejich využití.
V USA například po haváriích nelze využít k transplantacím tělo pacienta, pokud se u něj nenajde přípis, že k tomu v případě smrti dává svolení. V Česku je rozhodující dokument, v němž pacient takovou možnost odmítá.
Poslechněte si celou reprízu pořadu Laboratoř o tom, jak fyzická aktivita ve stáří chrání mozek, jak se balí lidská DNA, a čím začíná odpověď naší imunity na infekci. Debatují biologové Petr Svoboda a Jan Pačes a herečka Kamila Špráchalová. V premiéře jsme pořad vysílali 22.1.2022.
Související
-
Konzumace hub oddaluje stárnutí mozku
O účinku hub proti stárnutí, úspěchu v konverzaci lidí a křečků a vlivu umění na školní známky. Hosté: vědci František Vyskočil a Jan Černý, herci Andrea Černá a Petr Vacek
-
Krátkodobý půst prospívá tělu a oddaluje stárnutí
O sexuální aktivitě kvasinky, chvále hladovění a změnách barvy oceánu. Debatují neurofyziolog František Vyskočil, chemik Petr Klusoň, herec Igor Bareš.
-
Oxidační stres v mládí možná prodlužuje život
O výhodě stresu z mládí, reakci mozku na překvapení a o evoluci nových druhů tropických ryb. Debatují biologové Fatima Cvrčková a Petr Svoboda a herečka Barbora Hrzánová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.