Mladí nechtějí, aby o jejich životě rozhodovali ti, kteří nerozumějí dnešnímu světu, říká sociolog Havelka, host Magdy Vášáryové

4. březen 2020

Další z řady mimořádných moderátorů tohoto narozeninového týdne je bývalá politička a diplomatka Magda Vášáryová. Ta si do studia pozvala filozofa a sociologa Miloše Havelku. Společně hledali odpověď na to, jak se vyznat v globalizovaném světě a jakou roli v něm sehrává kultura.

0:00
/
0:00

„Význam kultury vzrostl nebývalým způsobem. Kultura udržuje náš sociální, politický a vlastně i soukromý život pohromadě. V dnešní době plurality a individuality je to jeden z mála prostředků, díky kterému jsme schopni žít a náš veřejný prostor je díky ní nějakým způsobem obyvatelný,“ říká profesor sociologie Miloš Havelka.

„Kultuře tedy vděčíme za to, že se na ulicích netlučeme po hlavách?“ ptá se se Magda Vášáryová po roli kultury ve společnosti. „Nejen to,“ odpovídá Havelka, „díky ní jsme schopni reagovat na to, co je jiné. Umožňuje nám řešit konflikty civilizovaným způsobem.“

Globální svět

Je globalizace něco, proti čemu bychom měli bojovat? Ptá se dále Vášáryová. A Havelka jí odpovídá: „Globalizace má celou řadu projevů. (…) Její problém je dnes v tom, že kulturní a sociální změny probíhají rychleji, než jaká je možnost společnosti tyto změny kulturně stabilizovat a institucionalizovat. To znamená vytvářet pravidla, jak s nimi zacházet. A právě to je důvodem, proč mají lidé dojem, že žijí v chaosu.“

Čtěte také

Řešením tohoto problému by podle Havelky byla schopnost politiků pružněji reagovat na nové trendy. „Měli by být schopni vytvářet zákony a pravidla a zprostředkovávat je lidem, aby jim pomohli se ve světě zorientovat,“ uvádí způsob řešení.

Magda Vášáryová naráží na to, zda právě neschopnost orientace v dnešním světě u starších lidí je tím, co způsobuje propast mezi generacemi? „Nepochybně,“ přiznává profesor sociologie.

„Dokonce s tím politici vědomě pracují. Stačí se podívat na předvolební agitace různých politických stran a jejich orientaci na tu nejstarší generaci,“ říká a upozorňuje na další důsledky:

„Tohle chování má pak velký vliv na výsledky voleb. A přitom ta starší generace si často neuvědomuje, že rozhoduje o životě těch mladých. Že vlastně rozhoduje za ně. Mně velice vadí takové to posmívání dnešním, zejména ekologickým aktivitám teenagerů. Protože to jsou lidé, kteří mají život před sebou a nechtějí, aby o nich rozhodovali ti, kteří už vlastně ani příliš nerozumějí tomu, co se ve světě děje.“

Národní státy patří minulosti

„V dnešní době také vedeme diskuze o postavení národního státu. Ten pojem je produktem 19. století. V dnešním globalizovaném světě dochází k rozdělování ekonomických a politických elit,“ popisuje Havelka. „Politické elity tím ale ztrácejí na významu. Na svou obranu pak argumentují proti Evropské unii právě hodnotami starého národního státu.“

Čtěte také

S tím souhlasí i Magda Vášáryová: „Tenhle romantismus je hluboko v nás.“ A navrhuje vyrazit do ulic s transparentem „pryč s romantismem“.

Havelka upozorňuje, že záleží na kontextu, v jakém se ideje romantismu používají. „Protestoval bych proti nacionalismu. Ale podporoval bych patriotismus,“ říká.

„Nacionalismus je politická doktrína, která se snaží obnovit v řadě případů přežilé hodnoty. Kdežto patriotismus je víra a přesvědčení, že někam patřím, že si toho vážím a že jsem ochoten pro to něco udělat,“ vysvětluje.

Poslechněte si celý speciální rozhovor Magdy Vášáryové s Milošem Havelkou. Společně v něm hledali také odpověď na otázku, jací jsou Češi, jak příchod počítačů změnil vědeckou práci historiků nebo proč je důležité zabývat se v historii i tím, co by se stalo kdyby…

autoři: Magda Vášáryová , Ondřej Skácel | zdroj: Český rozhlas

Související