Na Kaczyńském a Orbánovi se mi líbí důraz na národní stát a jeho zájmy, říká Zahradil (ODS)
Česká republika bude mít v novém Evropském parlamentu dva místopředsedy, při obsazování nejvyšších unijních funkcí ale přišla zkrátka, stejně jako další země středoevropského regionu.
Ve volbě předsedy Evropského parlamentu skončil druhý europoslanec Jan Zahradil (ODS). V Interview Plus ale přiznává, že kandidáta socialistů Davida-Mariu Sassoliho, na kterém se shodli tři nejsilnější frakce, neměl šanci porazit.
„Zvítězil ale tím nejtěsnějším možným poměrem, získal jen asi o deset hlasů víc, než potřeboval,“ upozorňuje Zahradil, který si to vysvětluje jako projev nespokojenosti evropských lidovců s tím, že na předsedu Evropské komise nebyl navržen jejich volební lídr Manfred Weber.
Evropě chybějí osobnosti. Osobně by se mi líbili Kurz nebo Rutte, jenže nekandidují, říká europoslanec Vondra o budoucím šéfovi Evropské komise
Po několikahodinové pauze se k jednacím stolům vrátili šéfové vlád členských zemí EU, aby nakonec bylo jednání přerušeno do další schůzky v úterý v 11 hodin. Dohodnout by se měli na obsazení klíčových institucí EU, zatím rozhodnutí nepadlo. Podle europoslance za ODS Alexandra Vondry to bude velmi těžké vyjednávání, na které moc času nezbývá.
Zároveň oceňuje, že se Česku podařilo zabránit navržení Franse Timmermanse, který je prý konfliktní a kontroverzní osobností. „To, co rozehrál proti Maďarsku a Polsku, byla jasná politicko-ideologická hra evropské levice, jejímž je významným představitelem,“ tvrdí.
Timmermansovi prý nešlo jen o dodržování evropských pravidel: „Evropská levice nemůže konzervativní vlády v Polsku a v Maďarsku ani cítit, je to ideologický boj. Timmermans v tom byl jako ryba ve vodě a naháněl si tak body u svých voličů,“ dodává Zahradil s tím, že o případném porušení evropského práva má rozhodovat jedině Evropský soudní dvůr.
„Politici v Evropském parlamentu i v Komisi by měli respektovat, že existují národní volby, které dávají vzniknout legitimním národním vládám, a to i takovým, které mají jiné politické zabarvení, než má většina europoslanců. A to se neděje,“ kritizuje Zahradil.
Na Kaczyńském a Orbánovi se mi líbí důraz na národní stát a zájmy. To máme jako konzervativci společné napříč Evropou.
Jan Zahradil
Spitzenkandidáti u ledu
Jistotu, že ji europoslanci potvrdí ve funkci, podle Zahradila nemá ani konečná kandidátka na předsedkyni Komise Ursula von der Leyenová. Problém s ní má německá sociální demokracie, zelení i stoupenci modelu tzv. spitzenkandidátů, kteří těžce nesou, že byl dán k ledu.
Robert Schuster: Navržená šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová musí přesvědčit hlavně své krajany
Je to přesně 61 let, které od sebe dělí jména dvou německých politiků, Waltera Hallsteina a Ursulu von der Leyenovou.
„Byl to systém, který vymysleli v Evropském parlamentu, a pokusili se jím ohnout evropské smlouvy ve svůj prospěch a vyšachovat Evropskou radu z možnosti rozhodovat. Byl to krok přes čáru,“ hodnotí Zahradil, který je předsedou a volebním lídrem Aliance evropských konzervativců a reformistů.
Von der Leyenová má zatím podle Zahradila podporu zhruba 280 poslanců, ke zvolení ale potřebuje přibližně o sto hlasů víc.
Evropští konzervativci prý zatím nemají jasno, zda lidoveckou kandidátku podpoří. Vadím jim její eurofederalistické názory, kladný postoj k vytvoření společné evropské armády. Důležitá bude i otázka ekonomických opatření pro boj s klimatickou změnou, což je citlivé téma pro střední a východní Evropu.
„Jestli bude von der Leyenová lepší, to se teprve ukáže. Určitě je méně konfliktní, kontroverzní a ideologická než Timmermans. Ale dlouhodobé strategické záměry, které má s Unií, ty jsou zatím neznámé,“ uzavírá Zahradil.
Související
-
Babiš na summitu EU neobhajoval české zájmy, spíš dohodu s Macronem, myslí si analytik Eichler
Rozebereme spor mezi prezidentem, ČSSD a premiérem o ministra kultury. Pozvání přijali Jan Hartl, Patrik Eichler, Jakub Janda a Petr Janyška. Moderuje Jan Vávra.
-
Babišovy dobré vztahy s Macronem nebo Merkelovou jsou mýtus, říká politolog Kratochvíl
Mezinárodní politiku studoval na několika univerzitách. Petr Kratochvíl je výzkumníkem v Ústavu mezinárodních vztahů. Na politiku i uprchlíky se ho ptá Barbora Tachecí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.