Mileniály vystihuje tvrdá práce a dluhy, ne avokádové toasty. Naslouchejme jim, vyzývá novinářka

Mileniálové
Mileniálové

Představy o generaci narozené mezi ranými 80. lety a přelomem tisíciletí jsou zcela špatné. Příslušníci takzvané Generace Y se naučili bojovat, a to je důvodem, proč by právě jim mělo být nasloucháno.

Myslí si to alespoň redaktorka německé veřejnoprávní stanice Deutsche Welle Cristina Buracková.

Mileniálové jsou netrpěliví a špatně snáší kritiku. Přizpůsobit se musí oni i firmy, myslí si Špicar

Výletníci - poutníci - mileniálové

Všichni o nich mluví, ale víme toho o nich velmi málo. Řeč je o mileniálech, generaci narozené na prahu digitální doby 80. a začátku 90. let minulého století. Dokáže tuzemský pracovní trh vytěžit z této generace její potenciál?

Hned v úvodu svého komentáře vybízí k zamyšlení, co si vlastně představit pod pojmem mileniálové, jak se příslušníci zmíněné generace označují. Hipstery? Egocentričnost? Rozmazlenost? Nebo mladé lidi zveřejňující fotky avokádových toastů na sociálních sítích a stěžující si na to, že je nikdo nebere vážně?

V pohledu Burackové přitom mileniály spíše vystihují dluhy, ekonomická migrace a vyčerpávající pracovní nasazení. Pokud to čtenáři nepřipadá trefné, je to zřejmě dané tím, že realita mladých lidí je často vykreslovaná jinak, než jaká ve skutečnosti je. Stereotypní představa o mladé generaci pak její problémy zlehčuje a zároveň neodráží její vzdor a optimismus, myslí si německá novinářka.

Můžou za brexit

Sama se v textu k mileniálům hlásí. Rovněž zdůrazňuje, že její úvahy nevycházejí z osobního odporu vůči společnosti, ale spíše ze sounáležitosti s panevropským politickým hnutím Volt, což je seskupení mladých liberálních občanů hlásících se k evropským hodnotám.

Před nedávnem se Buracková zúčastnila zasedání německé odnože Voltu v Bonnu. Magazín Politico tehdy napsal, že hnutí vzniklo díky proevropským šplhounům z generace mileniálů. Žurnalistka si klade otázku, jestli své tvrzení redaktoři Politica mysleli vážně, nebo ironicky: „Opravdu se tímto způsobem pokusili popsat stranu, kterou v roce 2017 založili tři mladí Evropané?“

Těžký život ve Španělsku. Odejít, nebo zkusit podnikat – volba, před kterou stojí mileniálové

smutek – samota – deprese – nezaměstnanost – starosti

Průměrný španělský mileniál dává víc než polovinu svého měsíčního příjmu na nájem. Jak se s těžkou ekonomickou situací mladí Španělé vyrovnávají?

Když se o celé věci bavila se svými kolegy, mezi nimiž byl také finanční manažer hnutí, narazila na patrné rozhořčení. „Lidé si stěžují, že se mládež v politice neangažuje. Když to pak dělá, dostane se jí okamžitě podobných nálepek,“ řekl zmíněný manažer. Pes je tak zřejmě zakopaný v tom, že většinový názor na mileniály v sobě zahrnuje téměř vždy nádech pohrdání.

Zajímavou skutečností přitom je, že současní mladí lidé se často neradi identifikují s určitou generací, přinejmenším co do srovnání s těmi předchozími. Důvodem je právě i negativní štemplování.

Rovněž se všeobecně tvrdí, že mileniálové nechodí k volbám. A to i přesto, že například volební účast mládeže ve Spojených státech byla v roce 2016 vyšší než o čtyři roky dříve.

Mnohdy se mladým vyčítá i výsledek referenda o brexitu – prý dopadl tak, jak dopadl i kvůli tomu, že chyběli ve volebních místnostech. A říká se i to, že se mileniálům nedaří ve vztazích, mimo jiné kvůli závislosti na sociálních sítích. Dalším stereotypem je také teze, že odbývají práci, aby mohli jít co nejdříve do kavárny, kde utratí své peníze za drahou kávu namísto toho, aby šetřili na budoucnost.

Nemají to jednoduché

Skutečnost je však jiná. Buracková píše, že současná mladá generace naopak musí bojovat s obtížnými životními podmínkami. Světová finanční krize mladé zasáhla plnou silou, ztížila jim nástup do zaměstnání a rozhodila pořadí zaběhlých životních milníků.  A na rozdíl od rozšířeného názoru, že mileniálové se narodili do digitálního světa, musela mladá generace nástup internetových technologií prožít a teď plnou silou pociťuje jejich destruktivní následky.

Po mileniálech přicházejí sněhové vločky. Přehnaně citlivá a sebestředná generace

Mladí lidé

Náboženské přednášky jsou uváděny varováním, že můžou obsahovat i násilné prvky. Budoucí veterináři mají být varováni, že výuka obsahuje pitvy, a archeologům se dostává upozornění, že spatří kostry – to je současná praxe na amerických a britských univerzitách. Akademické instituce, včetně elitní školy v Oxfordu, jsou kvůli těmto pravidlům terčem kritiky.

Povědomí, že mladí to nemají jednoduché, se přitom usazuje ve společnosti jen velmi pomalu. Ještě déle pak bude trvat, než se uzná píle a pracovitost mileniálů, myslí si Buracková. Podle ní je víra, že člověk dosáhne úspěchu pouze s pomocí tvrdé práce, v mentalitě mladých hluboce zakořeněná. A to i díky rodičům, takzvaným baby boomerům, kteří zažili podobně tvrdé podmínky.

Mileniálové ale mají i přes pracovní nasazení obtíže něčeho dosáhnout. Jak německá novinářka píše, pracují snad ještě tvrději než jejich rodiče, výsledkem ale je, že se jen tak tak udrží nad vodou. Autorka přitom poukazuje na stagnující platy nebo na zadlužení mladých lidí kvůli studiu.

Panevropská generace

Především v USA se mileniálové navzdory vysokým dluhům snaží se situací vypořádat. A třeba v Itálii je neminulo krácení veřejných výdajů. Mnoho mladých Italů se tak muselo vydat do zahraničí, aby si našlo práci.

Rodí se jiná EU, než na kterou jsme byli zvyklí. Posílí v ní nacionalismus a populismus

Protesty žlutých vest ve Francii

V Bruselu jednají vrcholní zástupci členských států Evropské unie o aktuálních problémech, mimo jiné o dlouhodobém unijním rozpočtu. Aktuální summit se koná ve stínu protestů, které už skoro měsíc paralyzují Francii a prezidenta Emmanuela Macrona donutily k částečnému ústupu od plánovaných reforem. Oslabí francouzské dění celou Evropskou unii?

Mladým Němcům se zase nabízí množství pracovních míst s platy, které je zkrátka neuživí. Trend směřuje k zaměstnáním na částečný úvazek a k nejisté finanční budoucnosti. Pokud hospodářská nejistota vytváří populismus, podle Burackové by se měla Evropská unie obávat výsledků květnových voleb do Evropského parlamentu.

Nicméně pokud jde o otázku národní identity, jsou mileniálové otevřenější než předchozí generace. Je možné to pozorovat také na panevropském hnutí Volt. Sdružení je sice ještě malé, ale láká lidi každého věku, kteří se chtějí podílet na sociálně a hospodářsky férové Evropě. Tyto cíle byly vytyčeny především na základě zkušeností současné mladé generace.

Jsou nadějnou odpovědí na složitost doby, ve které se nacházíme, je přesvědčená Cristina Buracková. Německá novinářka proto v závěru svého komentáře apeluje, že je potřeba začít mileniálům naslouchat a věřit jim, že mají mnohem důležitější starosti, než se zajímat o avokádové toasty.

Spustit audio

Související