Mikroplasty mění k horšímu složení střevních bakterií, potvrdila to studie mořských ptáků

10. červen 2023

Ve střevech dvou druhů buřňáků se našly mikroplasty, plastové částice kratší než pět milimetrů. Podle zjištění vědců z několika institucí, včetně McGillovy univerzity v Kanadě, se jejich vlivem u ptáků změnily vlastnosti mikrobiomu ve střevě.

Zatímco přítomnost patogenů a rezistentních mikrobů pod vlivem mikroplastů vzrostla, užitečných bakterií, jako jsou lactobacily, v ptačím střevě ubylo. Studie vyšla v časopise Nature Ecology and Evolution.

„Mořští ptáci nejenže konzumují mikroplasty, ale má to vliv i na jejich organismus,“ potvrzuje Vojtěch Kotecký, zoolog, jehož doménou jsou otázky životního prostředí.

Studie v přírodě

Čtěte také

Většinu mikroplastů přijímáme s jídlem a stejně jsou na tom mořští ptáci. Otázkou je, co s organismem zvířat nebo člověka dělají různé koncentrace a dávky.

Nejen proto bylo cenné, že se studie odehrála ve volné přírodě. Vědci odebírali vzorky přímo z trávicího traktu mořských ptáků, kteří jsou vystaveni reálným koncentracím mikroplastů.

„Proběhl tam nějaký boj imunitní reakce organismu a mikrobiomu samotného. Když se mikroplasty blížily ke konci trávicího traktu, byly podstatně čistší než na začátku,“ upozorňuje Vojtěch Kotecký.

Koberec v místnosti

Mikroplasty působí i na lidský organismus. Řídí mnohé od trávení přes imunitu k nervovému systému. Nové a nové studie povyšují jeho význam pro naše zdraví.

„Mikroplasty jsou dnes všudypřítomné,“ říká odbornice na životní prostředí Petra Innemanová. Podle ní si to ale často neuvědomujeme. Stačí třeba jen zátěžový koberec v místnosti nebo příliš časté praní.

Studie podle ní ukázala zatím jen to, že mikroplasty mění složení bakterií v těle statisticky významným způsobem. Jak a jak moc to působí na zdraví, teprve zbývá vyzkoumat.

Plast jako nosič

Čtěte také

Pro vyvážení účinků antibiotik dostáváme obvykle doporučení brát probiotika společně s prebiotiky. Prebiotika jsou něco jako podpůrné nosiče, které usnadňují usídlení prospěšných bakterií ve střevě.

„Mikroplasty jsou velmi špatná prebiotika, mikrobiom ovlivňují spíš negativně,“ vysvětluje Innemanová. Ve střevech buřňáků se vyskytly i patogeny, z nichž některé byly odolné proti antibiotikům.

„Mikroplast poskytuje každopádně plochu, protože je hydrofobní. Spíš se na něm usídlí bakteriální kmeny, které budou například zodpovědné za degradaci plastu,“ říká vědkyně.

Dno oceánu

Některé bakterie dokážou zpracovávat plasty. Dělají to ale velmi pomalu.

Defragmentace plastů trvá dlouho, ale jejich celková mineralizace je ještě pomalejší, a tak se mikroplasty hromadí na dně oceánů.

„Bakterie nasednou na plast a vytvoří biofilm, tak brání rozkladu UV zářením, vytvoří sluneční clonu,“ vysvětluje další rizika Innemanová. Takto zatížený úlomek plastu klesne ke dnu a o to déle v moři zůstane.

Jak mikroplasty mění střevní mikrobiom u zvířat a člověka? Co ukázal výzkum působení nanoplastů na akvarijní rybky? Čím obyčejné praní škodí mořským korýšům, časté potravě obyvatel moří? Poslechněte si celou Laboratoř. Debatují odborníci na životní prostředí Petra Innemanová a Vojtěch Kotecký, spoluúčinkuje herec a režisér Lumír Olšovský.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.