Houba místo plastu. Oblíbená reishi funguje v čipech a bateriích

Houba je ceněná například v čínské lidové medicíně. Díky svým izolačním vlastnostem chrání tlející dřevo, které rozkládá, před jinými houbami nebo bakteriemi.

Právě díky těmto vlastnostem v pokusu dokázala nahradit plastové součástky. Článek o tom vyšel v časopise Science Advances.

Houba reishi vyrůstá z pařezů i jiného tlejícího dřeva také v Česku. Vyhovují jí hlavně listnaté lesy, například doubravy.

Překvapuje mě ekonomická návratnost podobného produktu, která asi zatím může narážet na relativně levné plasty.
Petr Kohout

„U nás ji najdeme hlavně v teplejších oblastech, třeba v Polabí, na Mladoboleslavsku nebo v Českém krasu,“ vysvětluje mykolog a geochemik Jan Borovička. Houba vytváří kloboučky, které rostou na více či méně dlouhé stopce.

Síť vláken

V českém názvosloví jméno houby odráží její vzhled. Lesklokorka lesklá totiž vypadá, jako bychom ji čerstvě nalakovali.

Čtěte také

Oblíbená houba sibiřských šamanů se zkouší proti covidu-19. Mohla by zklidnit imunitu

Jako dřevokazná houba se živí rozkladem složitých organických molekul, jako je celulóza. Právě tento typ hub se může hodit v biotechnologiích.

„Je známo, že různé skupiny hub vytvářejí téměř gumovitou strukturu, která je neprorazitelná palcem, musí se rozřezat,“ popisuje půdní biolog a ekolog Petr Kohout.

Vědec si myslí, že se díky svým dobrým vlastnostem houba v přírodě neztratí. Její síť houbových vláken, neboli hyf, kvůli pevností přirovná k matraci.

Rentabilní výroba

„Překvapuje mě ekonomická návratnost podobného produktu, která asi zatím může narážet na relativně levné plasty,“ poznamenává Petr Kohout.

Vědci v laboratoři získali materiál, který se dá v přírodě rozložit v řádu dnů.
Jan Borovička

Na rozdíl od symbiotických hub, jako jsou například hřiby nebo holubinky, kterým by chyběli jejich rostlinní partneři, můžeme lesklokorku pěstovat i bez nich.

„Je to biotechnologicky mnohem lépe využitelná houba,“ vysvětluje vědec. „Je to jednoduše rozkládatelný materiál, u nějž je ale pořizovací cena vysoká,“ dodává. 

Zdroj živin

„Vědci v laboratoři získali materiál, který se dá v přírodě rozložit v řádu dnů. To, čemu říkají pokožka, vytvořili uměle na misce z vláken mycelia. Vytvořili tenkou vrstvu,“ říká Jan Borovička.

Čtěte také

Houba, která žije všude na světě, umí vyčistit půdu i vodu od rtuti

Odumřelé mycelium je vhodný materiál také proto, že jsou ho v půdě stovky kilogramů na hektar. „V přírodě funguje jako výborný zdroj živin pro jiné houby či bakterie,“ potvrzuje Petr Kohout.

Spousta jiných saprotrofních druhů by to podle vědců dokázala podobně rychle. „Třeba se ukáže, že jejich vlastnosti budou ještě lepší,“ domnívá se Jan Borovička.

Mohly by se houby prodávat jako součástky do čipů místo plastů? Jak rozmanitou podobu mají hřiby smrkové? Dokážou houby prodloužit život? Poslechněte si celou Laboratoř. Debatují mykolog a geochemik Jan Borovička, půdní biolog a ekolog Petr Kohout a spoluúčinkuje režisér Petr Svojtka.