Oblíbená houba sibiřských šamanů se zkouší proti covidu-19. Mohla by zklidnit imunitu

Důvodem, proč se vědci zajímají o houbu, která je oblíbená v Rusku, ale například také v Mongolsku nebo ve Skandinávii, jsou její léčivé látky. Je možné, že by také mohly měnit způsob, jakým se SARS-Cov-2 váže k hostitelským buňkám.

U nemocných s covidem by mohla konzumace čagy pomoci zmírnit efekt nazývaný cytokinová bouře. To je jev, kdy se pacientova imunita vzbouří natolik, že to vede k vážnému, někdy i smrtelnému poškození tělních orgánů.

Štít a brnění

Autoři studie z Egypta, Indie a Saúdské Arábie k výzkumu využili nejmodernější počítačové technologie, které umožňují modelovat, jak se účinné látky z houby vážou na takzvaný spike-protein koronaviru SARS-Cov-2. 

Čtěte také

Konzumace hub oddaluje stárnutí mozku

„Je tam místo, které interaguje s lidskými buňkami, s lidským epitelem,“ vysvětluje buněčný biolog Viktor Žárský. Zablokovat právě tuto vazbu se pokouší celá řada potenciálních léčiv proti covidu. Podstatou aktuálního experimentu bylo vyzkoušet, jak se ke spike proteinu budou vázat účinné látky z rezavce neboli čagy.

Nešlo o klinické zkoušky na pacientech, ale o teoretické cvičení, modelování na počítači zvané molecular docking. „Jde o to spočítat, jak do sebe dvě různé molekuly zapadnou, nebo nezapadnou,“ přibližuje metodu vědec.

Několik látek z pokusu skutečně vzbudilo naději, že by mohly přístup viru k lidským buňkám zablokovat. „Houby by zapůsobily na molekulární úrovni jako štít, který nás chrání před průnikem nepřítele. Je to cosi jako molekulární brnění,“ přibližuje pracovní hypotézu vědec.

Osud břízy

U léčiv bývají problémy s vedlejšími účinky, to ale není případ čagy neboli rezavce. „Jsou v ní polymery cukrů jako složky buněčné stěny, kyselina betulinová a různé typy zásobních  látek,“ vypočítává Žárský. Upozorňuje, že jde o jiné zásobní látky, než jaké známe z rostlin. 

Čtěte také

Bioinženýři z Miami dokázali vyrobit látku z lysohlávek, ze které může být antidepresivum

Pojem betulin nebo kyselina betulinová souvisí s latinským názvem břízy, z níž si houba potenciální léčivé látky bere. Osud hostitelského stromu bývá smutný. Do obrany před cizopasnou houbou investuje veškerý svůj obranný arzenál včetně betulinů, ale obvykle prohraje.

„Třeba na Sibiři, kde je čaga považována za jednu z nejlepších přírodnin, která člověka léčí na všechno, ji sbírají až po pěti letech,“ popisuje mykolog Michal Mikšík. Houba totiž ze stromu vstřebává veškeré léčivé složky postupně, zato ve vysokých koncentracích.

Dodává, že čaga je pro národy na pomezí Mongolska a Sibiře léčivou alfou a omegou, podobně jako pro Čínany reishi. Jejímu častému využití napomáhá hojný výskyt v březových hájích, které jsou v tamních zeměpisných šířkách mnohem rozlehlejší než u nás.

Antioxidanty proti depresi

Lékaři a výživoví poradci houby doporučují zvláště pro jejich antioxidační účinky. Houby dokážou zbrzdit negativní účinky aktivních forem kyslíku na lidský organismus. Konzumace hub podle dřívějších výzkumů snižuje například rizika některých nádorových onemocnění nebo předčasného porodu. 

Čtěte také

Bonobové dovedli vědce k nové houbě. Podobá se lanýžům

Z nového výzkumu lékařské fakulty Pensylvánské státní univerzity na 24 tisících dospělých plyne, že konzumace hub prospívá i duševnímu zdraví. Studie vyšla v časopise Journal of Affective Disorders. Ukazuje, že jeden z antioxidantů, aminokyselina ergothionein, pomáhá snížit riziko duševních onemocnění jako jsou schizofrenie, bipolární porucha nebo deprese. 

Poslechněte si celou Laboratoř o důvodech zájmu virologů o léčivou houbu ze Sibiře, vlivu hub na duševní zdraví a jejich obraně před přehnaným hnojením. Debatují mykolog Michal Mikšík, buněčný biolog Viktor Žárský a herečka Valérie Zawadská.