Marcel Aymonin, Francouz, který požádal o azyl v komunistickém Československu

4. únor 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Francie

Před 110 lety, v únoru 1911, se ve Francii narodil Marcel Aymonin. Filosof, historik, diplomat – a velký přítel Československa. Po válce vedl v Praze Francouzský institut, do dějin se ale nejvíc zapsal tím, že v roce 1951 požádal v komunisty ovládaném Československu o politický azyl.

Účinkuje: historička Doubravka Olšáková
Připravil: David Hertl

Složité 20. století se podepsalo na mnoha životech. Použijeme-li slov scénáristy Jiřího Brdečky, byla to léta pro hrdiny i padouchy. A také pro všechno možné mezi tím, chtělo by se dodat.

Čtěte také

Tak trochu neuvěřitelný příběh člověka, který proplul mnoha režimy, nabídne pořad Portréty, který se zaměří právě na život Marcela Aymonina (1911–1984).

Řekněme rovnou, že nejspíš ne všemi režimy proplouval s nadšeným souhlasem; rozhodně se ale nebránil.

Proplouval všemi režimy

Rodák z francouzského městečka Lure vystudoval lyceum v Dijonu. Tam se setkal s talentovanými mladými Čechy a Slováky, kteří v Dijonu studovali. Za léta první republiky se tam dostali například Jiří Voskovec nebo Čestmír Císař.

Od roku 1926 Aymonin pravidelně přijížděl do Československa, studoval na Univerzitě Karlově a působil jako profesor na francouzském reálném gymnáziu v Praze.

Čtěte také

V roce 1939 se vrátil do Francie, za války dál přednášel na vysokých školách a údajně byl v trvalém styku s odbojem; po osvobození Francie získal dobré místo na ministerstvu školství. Roku 1945 se objevuje opět v Praze, tentokrát už jako ředitel Francouzského institutu v Praze a později jako francouzský kulturní atašé.

Je paradoxní, že zatímco komunisty ovládaná Státní bezpečnost podezírala Aymonina ze špionáže ve prospěch nějaké západní mocnosti, zatímco francouzská strana nebyla spokojena s jeho výrazně levicovou orientací.

Požádal o politický azyl

Koncem roku 1949 byl proto přeložen na méně významné místo do Sofie. I odtamtud byl na počátku roku 1951 povolán zpět do Paříže. On ale zamířil ze Sofie do Prahy – a k nemalému překvapení požádal v dubnu 1951 na tiskové konferenci o udělení politického azylu v komunisty ovládaném Československu.

„V žádosti o azyl se přihlásil k myšlenkám KSČ, tvrdě odsoudil zahraniční politiku Francie, přidal pár slov o jejím imperialistickém a špionážním zaměření, a nakonec slíbil budovat v Československu socialismus,“ říká historička Doubravka Olšáková, host pořadu Portréty.

Čtěte také

Aymonin u nás přednášel na vysokých školách, překládal do češtiny díla levicových francouzských spisovatelů a působil ve francouzském vysílání Československého rozhlasu.

Nadšení mu vydrželo do 60. let – snad v roce 1968 se vrátil do Francie, kde opět vyučoval na vysokých školách. Velmi svérázně přeložil do francouzštiny Kunderův Žert, čímž ale Francouzům pomohl objevit tohoto spisovatele. Později se zasloužil o překlady Havlových a Kohoutových her.

Na jeden život až příliš mnoho zvratů, jejichž příčiny se Doubravka Olšáková pokusí vysvětlit. Celý pořad najdete v audiozáznamu.

autor: David Hertl
Spustit audio

Související