Libor Dvořák: Poselství prezidenta Běloruska Alexandra Lukašenka

Jak se předem dalo očekávat, značnou část svého každoročního poselství, které ovšem v jiných letech pronáší na jaře, Lukašenko věnoval mimořádně špatným vztahům s Ruskem. Jejich neustálé zhoršování přitom vyvrcholilo zatčením 33 ruských občanů, označených za příslušníky Vagnerovy soukromé armády.

Čtěte také

Vagnerova armáda v Bělorusku? Možná o tom Lukašenko věděl dopředu, spekuluje Novaja Gazeta

Ti prý byli vysláni do Běloruska proto, aby „destabilizovali situaci v zemi těsně před volbami“. Verzi některých ruských představitelů, že tito ruští občané Běloruskem jen projížděli do jiné země, Lukašenko odmítl jako „lež“ a pro jistotu to ještě zopakoval. „Přestaňte lhát!“ A to je silná káva.

Dramatickou notu pasáže o vztazích Minsku s Moskvou ještě podtrhl tvrzením, že Bělorusko je dnes jediným spojencem Ruska, jehož se dnešní Ruská federace bojí ztratit. Zdůraznil, že Bělorusko tím spojencem navždy zůstane – prý „ať už bude u moci kdokoli“. I přesto, že podle Lukašenka Moskva tradiční „bratrské vztahy s Běloruskem vyměnila za partnerské“. „A to dělat neměla!“ resumoval to běloruský prezident.

Poté letmo zmínil také pandemii koronavirové infekce a znovu hájil postup tamních úřadů, které na rozdíl od řady okolních zemí nevyhlásily celonárodní karanténu. „S pohromou jsme si poradili,“ prohlásil Alexandr Lukašenko a dodal, že zastavení ekonomiky by vedlo „k záhubě národa i státu“.

Lukašenkovo odcházení

Čtěte také

Libor Dvořák: Prezident Lukašenko, který nezavedl v zemi karanténu, prodělal koronavirus

V pasáži věnované oponentům Lukašenko v jasné narážce na nedávné prohlášení své hlavní protikandidátky Svjatlany Cichanouské, že je třeba vrátit se k ústavě z roku 1994, konstatoval, že leckdo z opozice by rád zpět do „divokých let devadesátých“, a to ve snaze uchvátit národní majetek. Reagoval i na podezření opozice, že volby budou zfalšované. „My nikomu hlasy krást nehodláme!“ prohlásil prezident.

Libor Dvořák, novinář, komentátor Českého rozhlasu Plus a překladatel z ruštiny|foto:Věra Luptáková,Český rozhlas

Četné komentáře upozorňují na fakt, že Lukašenko nebyl zrovna v nejlepší formě, o čemž svědčí nejen bledost, hojné pocení a celkový ráz poselství, nápadně připomínajícího nejhorší léta brežněvské stagnace, ale také fakt, že po skončení projevu Lukašenko ze scény okamžitě odešel a obvyklé dotazy poslanců nenásledovaly.

Inu, ať už to v neděli dopadne jakkoli, z politické scény Alexandr Lukašenko skutečně odchází.

Autor je komentátor Českého rozhlasu