Náš člověk na Manhattanu. Proč Rusko stále využívá program ilegálních agentů?
Píše se rok 2010. Na ranvej vídeňského letiště dosedají krátce po sobě americký Boeing 767 a ruský Jakovlev Yak-42. Do přistaveného mikrobusu nastoupí skupina lidí a odjede k druhému letadlu. Tam se pasažéři obmění. Celé to netrvá ani hodinu a půl a obě letadla zase odlétají na východ a západ. Na palubě Jakovlevu je 10 nových cestujících, v Boeingu pak čtyři. Jméno jednoho z nich je Sergej Skripal. Spojené státy a Rusko si právě vyměnily špiony za ilegální zahraniční agenty.
Host: Shaun Walker
Zvukový design: Adam Cejnar
Text a produkce: Daniela Vrbová
Právě sovětský a posléze ruský program ilegálních agentů je tématem nového dílu podcastu Na Východ!. Josef Pazderka a Ondřej Soukup v něm přinášejí rozhovor s britským novinářem Shaunem Walkerem, který letos vydal knihu The Illegals: Russia's Most Audacious Spies and Their Century-Long Mission to Infiltrate the West.
K jejímu sepsání ho přitom nevedl později nechvalně známý případ Sergeje Skripala, který se v roce 2018 při návštěvě Moskvy stal spolu se svou dcerou terčem pokusu o otravu novičokem. Život jim tehdy zachránili zdravotníci v britském Salisbury, kde se po rusko-americké výměně agentů Sergej Skripal usadil.
Taková normální kanadská rodina
Shaun Walker tehdy končil svůj zpravodajský post v Moskvě pro britské deníky The Independent a The Guardian. Už několik let byl v kontaktu s jednou z rodin, které byly při zmiňované výměně o osm let dříve vydány ze Spojených států do Ruska. Oficiálně šlo o kanadský pár Donalda Heathfielda a Tracey Foleyovou, realitní makléřku a obchodního konzultanta, žijících v americkém státě Massatchusets.
Čtěte také
Ve skutečnosti to byli ilegální agenti Andrej Bezrukov a Elena Vavilova. O jejich skutečné identitě neměli tušení ani jejich šestnáctiletý syn Tim a dvacetiletý Alex.
Po výměně špionů byla rodina zbavena kanadského občanství, což však Alex a Tim napadli u soudu. Oni sami se narodili v Torontu, o pravém původu svých rodičů nevěděli a za své právo na občanství se rozhodli bojovat. Soud jim později dal za pravdu.
„Nějakou dobu jsem jednal s jejich právníkem, aby je přesvědčil k rozhovoru. Nakonec s tím souhlasili. Tenhle šílený příběh jejich rodiny mě do tématu ilegálních agentů naprosto vtáhl,“ vybavuje si Shaun Walker v podcastu Na Východ!.
Ilegálové v Americe
„Každá vyspělá, nebo aspoň trochu vlivná země má svoje výzvědné služby. Ty většinou fungují na principu nějakých tajných agentů, kteří jsou ale vyškolení profesionálové,“ vysvětluje Josef Pazderka.
Oproti tomu takzvaní ilegálové jsou v ruskojazyčném prostředí lidé, kteří odjíždějí do zahraničí s falešnou identitou, dlouho žijí bez jakékoli aktivity a pokoušejí se infiltrovat do zadaného prostředí.
„Samozřejmě dostávají brutální jazykový výcvik. Potom většinou odjedou do Kanady nebo Latinské Ameriky, kde vystupují třeba jako Němci. A za pár let se přemístí do cílové země, což většinou byly Spojené státy. A tam se pak uvidí. Většinou mají za cíl dostat se k nějakým lidem. Často ty úkoly byly naprosto nerealistické,“ objasňuje Ondřej Soukup.
Infiltruj Hudson Institute
Obtížný úkol takto dostal v 70. letech 20. století Rudi Herrmann, skutečným jménem Dalibor Valoušek. KGB ho naverbovala v 50. letech v Československu. Vytvořila mu falešnou identitu bývalého nacistického vojáka, který po válce utekl do Kanady. Odsud dostal příkaz přemístit se do New Yorku a infiltrovat think-tank Hudson Institute.
Jeho příběh přináší právě Shaun Walker ve své knize. „Velkým problémem pro ilegální agenty bylo, že to byli většinou velice chytří lidé, ale nemohli se prokázat vzděláním na Západě. Ale jak můžete infiltrovat think-tank, když nemáte titul ze západní univerzity?“ naznačuje v Na Východ! těžké podmínky ilegálních agentů britský novinář.
Navzdory vysokým nákladům a malé efektivitě ale podle něj program ilegálů měl pro Kreml svůj přínos.
„Je to možná neintuitivní, ale lidé ze Sovětského svazu skoro nemohli cestovat, ani diplomaté a důstojníci KGB s diplomatickým krytím ne. Takže i když pracovali na ambasádách na Západě, moc nerozuměli tomu, jak to tam chodí. Naproti tomu těch zhruba 100 ilegálů, kteří působili v 200milionové Americe v 70. letech, mohli korzovat po ulicích Manhattanu, mluvit s obyčejnými lidmi a pak o tom posílat domů politické zprávy,“ vysvětluje Shaun Walker.
Agent s povolením pokračovat
Ilegální agenty začal Sovětský svaz cvičit prakticky od svého vzniku. Vrcholnou formu program získal během studené války. A trvá dodnes, jak ukázala výměna špionů v roce 2010 a další v roce 2024.
Čtěte také
Druhý dech nabral program zejména po ruské anexi Krymu v roce 2014 a plošné ruské invazi v roce 2022. Novinkou také je, že se už o něm smí veřejně mluvit, potvrzuje ze své zkušenosti Shaun Walker:
„V posledních letech si všímám skoro až kultu ilegálů. Vysílají o nich v ruské televizi, vycházejí knihy, staví se pomníky. A samozřejmě, že se při těchto prezentacích nezmiňuje, že ilegálové toho vlastně moc nedokázali nebo že řada z nich z té práce zbláznila.“
Jak důstojníci tajných služeb pracovali s dětmi a rodiči ilegálních agentů? Které další případy s vazbami i na Československo jsou známé? A kolik ilegálů zhruba po světě operuje? Poslechněte si celý audiozáznam.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
