Lukašenkovo Bělorusko bez koronavirových opatření má už 38 tisíc nakažených, píše polská Rzeczpospolita

Nechalo rovněž otevřené své hranice. Do včerejšího dne se v zemi nemoc covid-19 prokázala u 38 509 osob a na nákazu podle oficiálních údajů zemřelo 208 pacientů.

Čtěte také

Koronavirus v Bělorusku: Lukašenko doporučuje česnek a cibuli. Pomoc Ruska posílí vliv Moskvy v zemi, říká redaktor Harzer

Život ve východevropské zemi ale nová nemoc přesto výrazně poznamenala. Polský list Rzeczpospolita informuje, že v posledních dnech se hromadná nákaza novým koronavirem rozšířila u pracovníků na stavbě běloruské jaderné elektrárny Astravec. Celkově tam bylo zaznamenáno více než 100 případů – především u zaměstnanců hlavního dodavatele stavby, ruské společnosti Rosatom, ale i mezi běloruskými subdodavateli. Situace prý ohrožuje zdárné dokončení investice, píše polský deník.

O propuknutí nákazy na stavbě elektrárny informoval ve zvláštním prohlášení šéf Rosatomu Alexej Lichačov, který přiznal, že virus zaútočil „v nejkritičtějším okamžiku“, těsně před plánovaným získáním licence a spuštěním elektrárny. Infekce postihla také 18 zaměstnanců, kteří pracují přímo v elektrárně. Elektrárna, navržená a financovaná Ruskem, se nachází pouhých několik kilometrů od litevských hranic a zhruba 45 kilometrů od litevského hlavního města Vilniusu.

Spuštění prvního reaktoru elektrárny o výkonu 1200 megawattů se zatím plánuje v červenci, připojení k síti pak má následovat v září či říjnu letošního roku. Původní plány počítaly se spuštěním už na jaře. Stavba budí obavy mezinárodní veřejnosti kvůli tomu, že ji provází množství nehod a prováděné práce mají údajně nedostatečnou kvalitu.

Běloruská ekonomika dostala ránu

Běloruská služba Rádia Svobodná Evropa informuje, že ekonomiku tam letos podle prognózy Světové banky čeká nejhorší pokles za poslední čtvrtstoletí.

Čtěte také

David Šťáhlavský: Fotbalem a vodkou proti koronaviru. Alespoň v Bělorusku

HDP země se má podle odhadů do konce roku snížit o více než 4 %. Podstatně se naopak zvýší státní dluh. Kromě pandemie běloruskou ekonomiku zasáhl také pád cen ropy, k němuž došlo na začátku roku, a snížení dodávek nezpracované ropy z Ruska. V dalších letech se má růst ekonomiky pohybovat kolem 1 %.

Běloruský zpravodajský server Tut.by informuje, že ani pandemie v zemi nezastavila odvody, které začaly 11. května. Do konce měsíce chce běloruská armáda doplnit své řady o 10 000 branců. Vzhledem k epidemiologické situaci jejich zdraví nejprve zkoumá odvodní komise, a poté musí i zdraví branci zůstat u svých jednotek v dvoutýdenní izolaci. Během této doby se neúčastní výcviku a jsou pod stálým lékařským dohledem.

V Kataru selhala chytrá karanténa 

Německý týdeník Der Spiegel píše, že aplikace, která má sledovat kontakty obyvatel Kataru a chránit je tak před nákazou novým koronavirem, ohrozila kvůli bezpečnostní chybě citlivé osobní údaje více než milionu obyvatel. Nevládní organizace Amnesty International prokázala, že nyní opravená chyba v aplikaci umožňovala potencionálním kyberútočníkům zjistit jméno, zdravotní stav a údaje o poloze více než milionu uživatelů. Stačilo k tomu jen zadat správné číslo občanského průkazu.

Čtěte také

Chytrá karanténa teď nejvíc pomáhá v souvislosti s OKD, říká hlavní hygienička Rážová. Projekt převzala po náměstku Prymulovi

Díky této bezpečnostní chybě se mohl kdokoliv dozvědět, zda byl konkrétní občan testován s pozitivním výsledkem, jestli se nacházel v karanténě, nebo je zdravý. V prvních dvou případech aplikace umožňovala zjistit i adresu, na které se musel zdržovat. Amnesty International chybu odhalila minulý týden a už v neděli ji katarské úřady napravily. Aplikace prý ale stále představuje určité bezpečnostní riziko, kromě technologie Bluetooth totiž pracuje i s daty o momentální poloze uživatele založenými na GPS údajích. To, kde se uživatel právě nachází, tak lze zjistit i v reálném čase.

Od minulého týdne je Ehteraz pro obyvatele ostrovního státu povinná. Komukoliv, kdo při policejní kontrole nedoloží, že tuto aplikaci ve svém telefonu má, hrozí až tři roky ve vězení nebo pokuta ve výši skoro 1,5 milionu korun. Podle Claudia Guarnieriho, vedoucího bezpečnostní laboratoře Amnesty International, by měl být tento případ pro všechny vlády varováním, protože „pokud mají technologie hrát roli v boji proti koronaviru, lidé musejí věřit, že tyto aplikace chrání jejich soukromí i další lidská práva.“

Rusko vyslalo své stíhačky do Libye

Podle americké armády jsou ruská letadla vyslaná do Libye přetřená tak, aby nebyla jasná jejich příslušnost. Stíhačky mají podpořit žoldnéře bojující pro penzionovaného generála Chalífu Haftara. Ruské ministerstvo obrany odmítlo informaci komentovat. Nejen o situaci v Libyi informuje blízkovýchodní tisk.

Čtěte také

Thomas Kulidakis: Libye a boj o dominanci ve Středomoří

Stránky katarské televize al-Džazíra píší, že Spojené státy varují před opakováním syrského scénáře v Libyi. Americká armáda tvrdí, že Rusko se snaží svou účast v libyjském konfliktu maskovat použitím Wagnerovy skupiny, tedy soukromé žoldnéřské armády.

Podle šéfa afrického velení americké armády generála Stevena Townsenda usiluje Rusko v Libyi o novou rovnováhu sil ve svůj prospěch, tak jako to udělalo v Sýrii, píší stránky televize al-Džazíra. Další podrobnosti přináší turecký deník Sabah. Otiskuje satelitní snímek vojenského letiště Džufra v libyjské poušti, kde je na ploše vidět údajný mig ruského letectva. Sabah s odvoláním na americkou armádu upřesňuje, že stíhačky letěly z Ruska nejdřív na základnu v Sýrii, kde je vojáci přemalovali a poslali dál do Libye.

Celý přehled tisku si poslechněte v audiu.