Vagnerova armáda v Bělorusku? Možná o tom Lukašenko věděl dopředu, spekuluje Novaja Gazeta
Bělorusko obvykle zůstává spíš stranou zájmu světových médií, změnily to ale prezidentské volby, které v zemi mají být 9. srpna. Ve středu vzbudila velkou pozornost informace o tom, že běloruské orgány zadržely 33 ruských žoldnéřů. Ve čtvrtek běloruské úřady sdělily, že zadržené v souvislosti s volbami podezírají z přípravy teroristických činů.
On-line deník Moscow Times ve své analýze došel k závěru, že pravděpodobně skutečně jde o bojovníky, pracující pro takzvanou Vagnerovu soukromou vojenskou společnost. Zhruba deset zadržených, jejichž jména běloruské úřady zveřejnily, bojovalo v Sýrii, dalších deset na Ukrajině.
Čtěte také
Důvodem, proč se objevili v Bělorusku, by podle listu mohl být fakt, že zatímco Rusko během pandemie zrušilo mezinárodní lety, Bělorusko ponechalo otevřené hranice a leteckou dopravu nijak neomezovalo. Pro Vagnerovu společnost tak mohlo Bělorusko být vhodnou tranzitní zemí pro transport menších skupin vojáků.
Není vyloučeno, že muži byli na cestě do Súdánu, neboť na zveřejněných záběrech lze mezi jejich osobními věcmi rozeznat súdánské bankovky.
Ruský liberální deník Republic naopak soudí, že to není příliš pravděpodobné. Vagnerova společnost je prý plně pod kontrolou ruských tajných služeb a je pro ni mnohem výhodnější působit z ruského území, kde je spousta nenápadných míst a mnoho letišť. Ruské tajné služby se v Bělorusku přece jen necítí tak komfortně, píše list, aby tam jen tak vozily žoldnéře.
Pokus o obsazení Běloruska?
Moscow Times zmiňují i spekulace o tom, že celá operace je ve skutečnosti součástí jakéhosi ruského pokusu o obsazení Běloruska.
Čtěte také
V této souvislosti citují ruského novináře, který se tematice Vagnerovy společnosti soustavně věnuje. Ten říká, že zadržení muži jsou řadoví vojáci, kteří sice umějí bojovat, nejsou ale experty na politické provokace ani specialisty v tajných operacích. Není proto jasné, jak by mohli destabilizovat situaci v Bělorusku, neboť běloruská armáda by si s nimi snadno poradila.
Možná o nich Lukašenko věděl
Ruský nezávislý deník Novaja gazeta ve svém článku předkládá hned několik možných verzí události. Představme si například, že Rusové Bělorusko skutečně využívali jen jako „překladiště“, aby přes jeho území posílali malé jednotky žoldnéřů do Afriky nebo na Blízký Východ, a přitom se neobtěžovali informovat běloruskou stranu. Nebylo by nic divného na tom, kdyby běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka taková přezíravost popudila a rozhodl se s tím skoncovat.
Čtěte také
Jiná možnost je, že Lukašenko o této operaci věděl, rozhodl se však přítomnost příslušníků obávané ruské soukromé armády využít v předvolebním boji. Po jejich zatčení teď konečně může utáhnout šrouby, jak chce. A volby, ty může odložit nebo tváří v tvář hrozbě násilného vměšování úplně zrušit, spekuluje ruský list.
Mohlo se také stát, že jejich zaměstnavatel poslal do Běloruska žoldnéře úmyslně – ne snad s cílem destabilizovat situaci v zemi na vlastní pěst, ale proto, aby tu vyčkali, jestli se ruské vedení přece jen nerozhodne do vývoje zasáhnout. Podobně tomu bylo, připomíná Novaja gazeta, třeba se slavnou „fabrikou trollů“ v Petrohradě – ta také vznikla ze soukromé iniciativy, později se ale stala důležitým nástrojem v rukách ruských politiků.
Pak je tu ještě konspirační verze: skupinu se mohla do Běloruska vydat právě proto, aby ji tam běloruské úřady mohly zadržet. K čemu by to ruskému vedení bylo, to ale nikdo neví, uzavírá úvahu nad možnými motivacemi ruský list.
Celý přehled zahraničního tisku si můžete poslechnout z audiozáznamu.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.