Příběhy československé rozvědky: Švédský žokej českým špionem, česká dcera Nora ve službách SSSR
Ačkoliv Skandinávie nebyla tou nejdůležitější zájmovou oblastí československých tajných služeb, je s ní spojen jeden velký a jeden malý příběh, které se odehrály v 80. letech. V prvním figuroval dostihový jezdec a ve druhém pracovník ministerstva zahraničí. Poslechněte si čtvrtý díl minisérie pořadu Téma Plus o akcích československé rozvědky.
První příběh se týká akce, která měla ambice být zpravodajským majstrštykem, mohla zvýšit prestiž zpravodajské služby generálního štábu, ale skončila blamáží a přivedla vodu na mlýn konkurenční vojenské kontrarozvědce.
Čtěte také
V první polovině 80. let se Zpravodajská správa Generálního štábu (ZSGŠ) Československé lidové armády, tedy armádní rozvědka, rozhodla zřídit rezidenturu ve Švédsku. Důvodem bylo zvyšování napětí mezi oběma bloky studené války a z něj plynoucí obavy z vypuknutí ostrého válečného konfliktu.
Pokud by k němu skutečně došlo, museli by českoslovenští diplomaté pochopitelně opustit západní země. Rezidentura v neutrálním Švédsku by mohla do určité míry přítomnost na Západě suplovat.
Rezidentura byla ustavena a neměla na sebe upozorňovat ničím, co by její existenci mohlo ohrozit. Její existenci však ohrozila sama, když ve Švédsku rozjela špionážní akci. Jednomu z jejích pracovníků se podařilo naverbovat amatérského dostihového jezdce Alexe Lennarta Järvena, profesí majora švédské armády, který jezdil na dostihy také do Československa.
Čtěte také
Järven dodával naší rozvědce zprávy ze zákulisí norské armády. Ukládal je do mrtvých schránek, kde je vyzvedávali agenti ZSGŠ v Norsku. V roce 1986 přišla studená sprcha.
Norové začali vyhošťovat naše diplomaty a zástupce československých zahraničních podniků v Norsku s tím, že páchají činnost nepřátelskou vůči norskému království.
Po kratším váhání a poté, co proběhla druhá vlna vyhošťování, to naší rozvědce došlo. Dostihový jezdec Järven nebyl zrádce své země a celá špionážní akce byla režírovaná norskými tajnými službami.
Agent Treholt
Druhý příběh se týká Norska. V roce 1984 zatkla tamní kontrarozvědka pracovníka norského ministerstva zahraničních věcí Arne Treholta a obvinila ho z několikaleté špionáže ve prospěch Sovětského svazu.
Čtěte také
Treholt byl podle odborníků jedním z nejcennějších sovětských agentů na Západě, jeho odhalení vzbudilo veliký zájem.
Západní média o jeho případu pochopitelně informovala a uveřejnila také mnoho nepodložených dohadů. Objevila se mezi nimi zpráva, že Arne Treholt má v Československu nemanželskou dceru, kterou ho Sověti vydírali a nutili ke spolupráci. Naše Státní bezpečnost se pokusila zjistit, zda tomu tak skutečně bylo.
Bylo? To, stejně jako podrobnosti o dvojitém agentovi Järvenovi, si poslechněte v pořadu Téma Plus.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
