Ladislav Zibura: Očkování fandím. Nechci zatěžovat zdravotní systém chudé země svou nezodpovědností

Pokud jde o cestování, je velkým fanouškem očkování proti všemu, co v dané destinaci hrozí, přiznává. „Když si člověk v odlehlejších zemích, jako je třeba Nepál, uvědomí, že místy je reálně nedostupná zdravotní péče, najednou plně ocení, že je očkován.“

Čtěte také

Právě teď je čas řešit, co s městy dělají turisté. Než se památky zase zaplní, vyzývá fotografka

Pokud třeba cestovatele pokouše divoké zvíře a je potřeba dostat se co nejrychleji do nemocnice, z některých lokalit se může cesta do zdravotnického zařízení protáhnout i na několik dní.

„Takže očkování je věc, které hodně fandím, a myslím si, že to patří k zodpovědnosti cestovatelů. Nechci někam přijet a zatěžovat zdravotní systém chudé země tím, že se sám chovám nezodpovědně,“ vysvětluje a dodává, že kromě toho nosí po cestách v příruční lékárničce také léky proti nejběžnějším neduhům, jako je průjem nebo bolest.

Existují dva druhy strachu

Podle Ladislava Zibury, který své zážitky z cest už několik let vydává knižně, existují dva druhy strachu. Jedním je ten, který člověku neumožňuje dělat to, co má rád – a ten je zbytečný. Od takového strachu je dobré se naučit oprostit, protože nevaruje před skutečným nebezpečím.

Čtěte také

„Řekli mi: Máme dost zdravejch.“ Právnička s handicapem Ivana Marešová přesto tvrdí, že život je dar

Podobně abstraktní strach odrazuje některé lidi například od cesty do Íránu, kam se sám brzy chystá odcestovat. „Stačí si ale pročíst, jaké jsou statistiky kriminality nebo jiná rizika. A člověk dospěje k tomu, že je ta země velmi bezpečná.“

Pak je nicméně druhý typ strachu, který je užitečný přítel – to je strach, který má člověk jen někdy. „Jde vlastně o převlečenou intuici a takový strach je dobré poslechnout,“ radí host Hovorů Jany Klusákové.

Je iluze, že bychom byli neochotný a nevšímavý národ. A dokonce si myslím, že je trochu nebezpečné si to opakovat.
Ladislav Zibura

Ve světě se Ladislav setkal s mnoha otevřenými a přívětivými lidmi, kteří se hned hotovili nabídnout pomoc. Ohleduplní a zdvořilí jsou ale i Češi, tvrdí.

Čtěte také

Češi mají smysl pro humor a rádi tvoří recesistické projekty, všímá si cestovatel Ladislav Zibura

„A to není jen můj pocit, říkala mi to i spousta cizinců, kteří Česko navštívili. Vidíme to i u velkých událostí, jako jsou povodně nebo teď nedávno tornádo na Moravě – že jsou Češi rádi, když mohou pomoct. Je iluze, že bychom byli neochotný a nevšímavý národ. A dokonce si myslím, že je trochu nebezpečné si to opakovat, protože by se mohlo stát, že to budeme říkat tak dlouho, až se to stane realitou.“

Proč chtěli Ladislavovi v Tureckou koupit kolo nebo lístek na autobus? A z jakého důvodu ho v Nepálu považovali za kmeta? Poslechněte si celý audiozáznam Hovorů Jany Klusákové.