Právě teď je čas řešit, co s městy dělají turisté. Než se památky zase zaplní, vyzývá fotografka

27. listopad 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy turisté v Praze, ilustrační foto

Zatímco dříve města turisty vítala s otevřenou náručí, v posledních letech se stále častěji ozývají hlasy upozorňující na problémy, které s sebou přináší takzvaný overturismus. „Turismus do měst patří. Problém je, když se to přežene. Overturismus nastává ve chvíli, kdy je moc lidí koncentrováno na jednom místě ve stejnou chvíli,“ vysvětluje fotografka Tereza Bonaventurová.

Měřítkem toho, co je v takovém případě už příliš, jsou především problémy místních obyvatel.

Tereza Bonaventurová jela letos na dovolenou sice jen do Ďáblic, na propracovanou dovolenkovou garderobu však přesto nerezignovala

„Dochází k tomu, že to negativně ovlivňuje život lidí v daných lokalitách. Zvedají se tam rapidně nájmy kvůli krátkodobému ubytování, snižuje se tam občanská vybavenost, člověk nemá kde normálně nakoupit, je tam hluk po nocích a podobně,“ vyjmenovává negativní efekty spojené s overturismem Bonaventurová.

S baťůžkem na zádech

Ačkoliv se o problémech způsobených turisty mluví zejména v posledních letech, neznamená to, že by tady dříve nebyly. „Myslím, že turisté třeba Pražany štvou už dlouhodobě,“ přiznává fotografka.

Čtěte také

Zároveň ale upozorňuje také na to, že celá problematika není černobílá: „Člověka turisté štvou jen do té doby, než se sám stane turistou. Přijde mi to zajímavé, ale ti lidé, kteří nadávají nejvíce, pak přesně oblečou baťůžek a jdou korzovat kolem Sagrady Familie a kupují si tam hamburger.“

„Možná to zní trošku paradoxně řešit overturismus ve chvíli, kdy se města vylidnila. Nicméně si myslím, že teď je ta vhodná doba – řešit to dříve, než se ta města zase zaplní,“ vyzývá Bonaventurová.

Mám pocit, že pořád ještě jsme ve fázi nějakého hromadění a zahlcování. Mít co nejvíce zážitků a co nejvíce majetku.
Tereza Bonaventurová

Situace se podle ní lepší. Zásadní ale je, že společnost zatím nevnímá prázdnotu jako kýženou hodnotu. „Mám pocit, že pořád ještě jsme ve fázi nějakého hromadění a zahlcování. Mít co nejvíce zážitků a co nejvíce majetku, zkrátka co nejvíce všeho. Pořád v tomto stoupáme nahoru a je otázka, jestli přijde nějaký zlom,“ říká fotografka a dodává:

„Změna podle mě přijde v momentu, kdy už toho bude opravdu moc. Otázka je, jestli už nebude pozdě.“

Dovolená je stav mysli

Jednoduchá řešení podle ní neexistují. „On je to strašně komplexní problém, na který se navíc nenahlíží jako na nějaký průmysl. Není to centrálně řízené, nikdo konkrétní to neovlivňuje. Jede to na samopohon, který funguje všude na světě, a vlastně nikdo zvenčí nebude mít moc touhu to regulovat nebo s tím něco dělat. Možná je to poměrně naivní, ale já si myslím, že jediná cesta vede přes osobní zodpovědnost,“ líčí Bonaventurová.

Čtěte také

I to je důvod, proč sama letošní dovolenou strávila v Ďáblicích. „Obrovskou výhodou bylo, že je to finančně nenáročné. Byla tam i spousta krásných věcí – jako hvězdárna Ďáblice, Ďáblický hřbitov nebo samotné Ďáblické sídliště, které je urbanisticky výjimečné,“ popisuje svoji poslední dovolenou.

„Měla jsem takovou tezi, že dovolená je určitým stavem mysli. Že by se vlastně dala za určitých okolností strávit kdekoliv. Nezáleží na tom kde, ale spíš s kým, nebo na tom, že si to v hlavě nastavím tak, že jsem na dovolené a budu si užívat,“ vysvětluje svoji premisu Bonaventurová.

Konečně měl člověk možnost se znovu pořádně na to město podívat – a všimnout si toho, co je krásné, a toho, co je ošklivé.
Tereza Bonaventurová

Sama navíc poukazuje na to, že ve chvílích, kdy města nejsou plná turistů, mají i místní čas rozhlédnout se a docenit místo, ve kterém žijí. Případně naopak objevit věci, které by se daly zlepšit.

Jako příklad pak uvádí svoji zkušenost z poloprázdné Prahy: „Přišlo mi to skvělé. Člověk měl možnost se znovu na to město pořádně podívat. Opravdu vidět, jak vypadá, všímat si detailů, koukat nahoru. Konečně měl člověk možnost se znovu pořádně na to město podívat – a všimnout si toho, co je krásné, a toho, co je ošklivé. A mít tak možnost to řešit.“

Poslechněte si celý rozhovor Ondřeje Nováka s Terezou Bonaventurou. Dozvíte se také, proč se podle ní Praha nedávno stala nejkrásnějším městem světa. Nebo to, kdy se vizuální smog ve městě může stát estetickou hodnotou, která danému místu spíše pomáhá, než mu škodí.

autoři: Ondřej Novák , Ondřej Skácel
Spustit audio