Kdo hledá svobodu, musí jít buď do osamělých hor, nebo na moře, radí mořeplavec Petr Ondráček
Dvanáct let dělal kapitána charterových lodí v Karibiku. Plavil se v Řecku, Itálii i dalších zemích. Před deseti lety se Petr Ondráček pokusil o něco, co do té doby žádný Čech nedokázal. Rozhodl se přeplout svět na vlastnoručně postavené lodi, malé plachetnici Singa. Svůj pokus nakonec ukončil na Novém Zélandu, plavidlo se mu totiž několikrát na rozbouřeném moři převrátilo. „Kdybych měl loď, tak vypluju znovu,“ říká bez zaváhání s odstupem času.
Byl to vůbec první český pokus o nonstop plavbu kolem světa bez asistence. „Musel jsem vyplout z jednoho místa, což v tomto případě je Anglie nebo Francie. Přes mys Dobré naděje, Austrálii, Nový Zéland, kolem mysu Horn a zpátky do Anglie,“ popisuje plán cesty mořeplavec Ondráček.
„Ztratil jsem optimální okno“
Nakonec doplul přesně do půlky cesty, když musel zakotvit na Novém Zélandu. „Start byl krásný. Zhruba za tři dny jsem měl Biskaj téměř přeplutý. Ale ukázalo se, že přestal fungovat větrný generátor. A já jsem na tom měl pověšenou elektroniku. Takže jsem se musel vrátit,“ vzpomíná Ondráček na své zdržení hned v úvodu plavby.
Čtěte také
„Ztratil jsem optimální okno na proplutí. Teď už jsem plul pozdě, což se pak projevilo i na tom, že jsem měl nepříznivé směry větrů, nabíral jsem zpoždění. A nakonec jsem se u Tasmánie dvakrát převrátil,“ dodává.
Dále tak nabíral zpoždění. „Věděl jsem, že k Hornu připluju někdy v průběhu května. Hrozilo nebezpečí, že takto malá loďka přijede vlastně do nejhoršího období. A protože vyznávám takovou filozofii, že bych nikdy nepožádal o záchranu, protože si myslím, že člověk nemá právo vědomě vystavovat druhé lidi nebezpečí ztráty jejich života, tak jsem to nakonec s těžkým srdcem musel vzdát,“ vysvětluje Ondráček, proč v polovině plavbu kolem světa přerušil.
Vyznávám filozofii, že bych nikdy nepožádal o záchranu. Člověk nemá právo vědomě vystavovat druhé lidi nebezpečí ztráty jejich života.
Petr Ondráček
Vždyť stavba lodi mu zabrala celých deset let. Dalších sedm let trvala přestavba na osamocenou plavbu. A během příprav utratil všechny úspory. Přesto svého pokusu ani na okamžik nelitoval.
Čtěte také
„Vzpomínám na to strašně rád, protože to bylo něco nového. Navíc osamělá plavba, na které jsem byl jedenáct měsíců, aniž bych v podstatě viděl břeh, letadlo nebo loď, to je nádherné. Tam jste skutečně svobodní – co neuděláte, to není. Nemůžete to na nikoho přehrát. Nemůžete to okecat. To nikde jinde nenajdete. Snad trošku ještě na osamělých horách – mimo Everest a tyhle profláknuté hory. Třeba v Ohňové zemi v Jižní Americe. Kdo hledá svobodu, tak musí jít buď do takových hor, anebo na moře. Prostě tam jste vy, loď a příroda,“ přiznává mořeplavec, co ho na celé expedici uhranulo.
Příští pokus
K podobnému pokusu o přeplutí zeměkoule se od té chvíle žádný z Čechů ještě neodhodlal.
Čtěte také
„Já jsem po té plavbě slíbil, že kdo se do toho pustí, tak tomu pomůžu. Takže v tuto chvíli pomáhám svému skoro jmenovci – Vlastíkovi Ondráčkovi – v přípravě na to, aby po mně ten pokus opakoval a hlavně úspěšně,“ říká Ondráček.
Sám se přitom na jiné lodi – tentokráte s posádkou – chystá na plavbu kolem světa v Severním ledovém oceánu. „To zase žádný Čech neudělal. Takže nás čeká plavba kolem Ruska, pak plavba severozápadním průjezdem kolem Aljašky a zpátky do Štětína,“ nastiňuje bývalý kapitán své plány pro nadcházející měsíce.
Poslechněte si celý rozhovor Ondřeje Nováka s Petrem Ondráčkem.
Český mořeplavec vám nastíní, jak to vypadá, když se vaše loď převrhne na otevřeném moři, nebo co se stalo z jeho lodí v Novém Zélandu.
Související
-
Pro Holanďany jsou lodě totéž co pro Čechy chaty a chalupy, glosuje cestoval Daniël Hagen
Lodě mají Nizozemci mají v takové úctě, že kvůli nim jsou schopní zastavit i autodopravu. „Když mostař vyhodnotí, že je potřeba vypravit loď, tak klidně zastaví dálnici.“
-
Kolonizace Marsu je nevyhnutelná, musíme objevovat nové světy, věří student vesmírného inženýrství
Jakub Zemek chtěl být astronautem dřív, než se naučil číst. Pro splnění svého snu dělá všechno. Dnes studuje v Manchestru a chce se podílet na kolonizaci Marsu.
-
Jsem napůl zálesák a napůl civilizovaný člověk, ale v divočině se netřeba bát, přiznává biolog Lhota
„V Indonésii dětem vykládají, že je zapotřebí sázet stromy, ale nemluví se o tom, že ty stromy jsou cizokrajné akácie, nemají význam a slouží jen papírenskému průmyslu.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.