Kolonizace Marsu je nevyhnutelná, musíme objevovat nové světy, věří student vesmírného inženýrství Zemek

23. červenec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Astronaut

Snem dvaadvacetiletého Jakuba Zemka je být astronautem a kolonizovat Mars. „Kolonizace Marsu, o které se často mluví, je nevyhnutelná. Protože ať už se rychleji, či pomaleji přizpůsobíme změnám, které na světě a ve společnosti nastávají, tak pokud se budeme chtít vyhnout regulaci populace, bude potřeba objevovat nové světy,“ myslí si 22letý student vesmírného inženýrství v anglickém Manchesteru.

„Tento náš svět je už bohužel objeven celý. Takže před námi je kolonizace Marsu, na které bych se rád podílel. Ať už stavbou nějakých kolonií, nebo výzkumem ve vesmíru. Bylo by mi velkou ctí podílet se na nových technologiích i tady na Zemi,“ doplňuje. 

Jakub Zemek, host pořadu Hovory

„Rád bych, asi jako každý, přispěl lidstvu svým povoláním. Každý to zkouší jinak – někdo se stane lékařem, někdo pracuje s lidmi jako sociální pracovník. Já jsem si ale vybral trošku víc adrenalinové povolání, které bych chtěl dělat,“ vysvětluje své důvody, proč chce vesmír objevovat.

Na svou budoucí profesi se už připravuje, a to na univerzitě v britském Manchesteru. „Začal jsem od základů a nechtěl jsem nic zanedbat, ani přeskočit,“ popisuje.

Vesmírné inženýrství vs. Formule 1

Vybral si obor vesmírné inženýrství, kterému se v Česku říká pozemní stavitelství. Ale také se dá studovat mechanické či civilní inženýrství. „Mám pocit, že těchto inženýrů je spousta, ale co vím, tak v mé třídě téměř nikdo nechce být astronautem. Pár lidí sice chtělo, ale pak si to rozmyslelo.“ 

Čtěte také

Podle Zemka si totiž v určitém okamžiku řekli, že přetížení a výšky nejsou nic pro ně. „Dokonce i vesmírných nebo raketových inženýrů je poměrně mnoho, tedy alespoň v západních zemích, kde má obor větší tradici. Je pravdou, že pokud zůstanou v oboru, tak se věnují různým činnostem – a jejich oblíbeným zaměstnavatelem je svět Formule 1.“ 

Tento automobilový sport totiž klade hlavní důraz na aerodynamiku – a ani motory nejdou zvětšovat donekonečna. „Snad neznám jediného spolužáka, který by neměl oblíbený nějaký tým F1, ale já to moc nesleduji,“ přiznává.

Vesmírné inženýrství se od inženýrství pozemních strojů nebo letadel liší tím, že ve vesmíru není vzduch. To je problém hlavně pro motory.
Jakub Zemek

„Vesmírné inženýrství se od inženýrství pozemních strojů nebo letadel liší tím, že ve vesmíru není vzduch, což je poměrně velký problém hlavně pro motory. Už teď existují i elektrické motory, ale ty zdaleka nemají výkon vynést nás do kosmu. Pak jsou tady spalovací motory, které ale nemají zásadní prvek pro spalování, což je vzduch. Je potřeba myslet opravdu jinak. Už při stavbě takových motorů musíme myslet i na velice malou gravitaci.“ 

Projekt pro Elona Muska?

Jakub Zemek je členem univerzitního týmu, který pracuje na projektu, který jako otevřenou soutěž vypsal americký inženýr a podnikatel Elon Musk. Jde o to, že by lidé mohli cestovat v hyperloopu čili v kapslích, které se budou vznášet ve vakuu.

Čtěte také

„Náš tým začal od nuly a takových týmů pracuje po světě poměrně málo. Většinou se soutěže účastní univerzity, jako je MIT či Edinburgh, které mají opravdu dobré zázemí, financování u nich rozhodně nevázne. My jsme první, kteří s tím přišli v Manchesteru. Věříme, že budeme naši inženýrskou tradici propagovat i po světě.“ 

V tuto chvíli tak pracují na vývoji kapsle, jsou ve stadiu designu. „Takže se teď všechno točí kolem testování v počítačových programech, ale už příští roky bychom se chtěli pustit do výroby,“ prozrazuje.  

Pokud se někdy podaří projekt také realizovat, cesta mezi Prahou a Brnem by podle propočtů měla trvat pouhých 11 minut. „Kapsle letí opravdu vysokou rychlostí, jsou to stovky kilometrů v hodině, zhruba 600 km/h. Těží z toho, že je tam vakuum, takže nulový odpor,“ uzavírá. 

Celý rozhovor pořadu Hovory najdete v audiozáznamu, ptal se Vlastimil Ježek.

autoři: Vlastimil Ježek , lup
Spustit audio

Související