Poslat člověka na Mars by stále nebylo bezpečné, tvrdí vědci, kteří zkoumají kosmické počasí

26. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Takhle nějak může vypadat vozítko při práci na Marsu

Čínská sonda Tchien-wen s marsovským vozítkem, americká sonda s vrtulníkem Ingenuity a arabská družice Al-Amal. Ti všichni, kteří se dostali na oběžnou dráhu Marsu, probudili zájem zbytku světa o rudou planetu. Skutečnost, že tyto tři kosmické lodi dorazily k Marsu krátce po sobě, ale není jen otázkou vesmírného „závodění“. Meziplanetární lety je nutné naplánovat na dobu, kdy jsou planety v příznivém postavení a „počítá se“ i dobré počasí na cestě.

Sluneční vítr, magnetické bouře, srážky nabitých částic, gama záblesky – to je počasí, se kterým se setkávají kosmické lodě a jejich posádky i na oběžné dráze Země. Na cestě k Marsu jsou mu vystavené o to víc. Vesmírné počasí tvoří proudy letících částic a záření. Část ho pochází ze Slunce, část z mezigalaktického prostoru a jen část z toho se dá předpovídat, navíc s různou mírou přesností.

Americká vesmírná agentura NASA  potvrdila, že se jí podařilo krátce vzletět a následně přistát s malou výzkumnou helikoptérou Ingenuity na povrchu Marsu.

„V případě, že vidíme nějakou událost na Slunci, erupci, jsme schopni předvídat, kdy zhruba zasáhne Zemi. Tedy, v případě že letí naším směrem. Jsme schopni částečně předvídat, jaké důsledky to bude mít na kosmické počasí, potažmo na tok sekundárních částic v atmosféře,“ popisuje Martin Kákona z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd.

Kosmické počasí sledují detektory na Mezinárodní vesmírné stanici i na dalších družicích na oběžné dráze. Vědce zajímá zejména celková dávka záření, kterou by vesmírná loď cestou nasbírala, rozložení jednotlivých událostí v čase nebo možnosti odstínění.

Člověka stále neumíme ochránit

Podle Marie Davídkové z Ústavu jaderné fyziky ale ještě nemáme dostatečné znalosti k tomu, aby bylo možné bezpečně vyslat člověka na Mars. Kosmonauti a astronauti jsou si vědomi, že vlivem kosmického záření se u nich časem mohou projevit nádorová onemocnění. V případě nenadálé události na Slunci by však mohli pocítit i okamžité následky ozáření.

„Pokud by byla poškozena například nervová soustava kosmonautů, mohla by být ohrožena celá mise. Třeba by nebyli schopni ani přistát,“ varuje vědkyně Davídková. Taky by nenadálé poryvy slunečního počasí mohly vyřadit z provozu i elektroniku na palubě.

První pohled vozítka Persevarance na Mars v barevném rozlišení

Dalšími experimenty tak zkoumají, jestli by nešlo kosmické počasí odstínit – skutečným, nebo magnetickým štítem. Na vesmírné stanici astronauti zjistili, že některé druhy záření odstíní i mokrý ručník, ale ten může v jiných případech naopak působit problémy. Částice a záření dopadající na plášť rakety, nebo na vodu v ručníku, totiž mohou z materiálu uvolňovat další, sekundární částice.

Ochrana kosmických lodí před vesmírným počasím na dlouhých letech je tak stále nedořešenou otázkou. Naopak – na planetách a měsících už by lidská posádka mohla být ve větším bezpečí, protože by se mohla ukrýt pod jejich povrchy.

Celý příspěvek najdete v audiozáznamu. Připravil Martin Srb.

autor: Martin Srb
Spustit audio

Související