Rušno kolem Marsu. „Země chtějí patřit do exkluzivního vesmírného klubu,“ vysvětluje popularizátor

Americká sonda Perseverance, která na Marsu přistála v únoru, má celou řadu nej. Na rozdíl od jiných sond přistála na Marsu rovnou, bez předchozího brzdného obletu planety. Na povrch přinesla celou řadu unikátních vědeckých přístrojů a jejím cílem je hledání života na rudé planetě.

Čtěte také

Vulkanolog Brož: Život na Marsu? Jednou ho tam přinese člověk. Proto teď sonda sbírá vzorky povrchu

Své želízko v ohni mají v této misi i letečtí inženýři. Spolu s robotickým vozítkem totiž na Marsu dosedla i malá helikoptéra Ingenuity. Jde o technologický demonstrátor, který má za cíl ověřit, zda je možné na Marsu dosáhnout letu za pomocí vrtule.

„Atmosféra je v místě přistání Perseverence velice řídká. Odpovídá hustotě pozemského vzduchu ve výšce 35 kilometrů nad mořem,“ říká popularizátor kosmonautiky a šéfredaktor serveru Kosmonautix.cz Dušan Majer.

Arabská premiéra

Sonda Al-Amal patří mezi menší tělesa obíhající kolem naší sousední planety.

Čtěte také

Mars ožije pozemským průzkumem. Po čem tam pátrají Američané, Číňané a Spojené arabské emiráty?

„Po spálení velké části pohonných látek během startovacího zážehu se bavíme o tělese, které může vážit kolem sedmi až osmi set kilogramů. Což není úplně mnoho, nicméně je to první průzkumník nejen Marsu, ale kterékoliv jiné planety, nejenom ze Spojených arabských emirátů, ale z celého arabského světa,“ vysvětluje Dušan Majer.

Na výrobě Al-Amal, což v překladu znamená naděje, spolupracovaly Spojené arabské emiráty s Japonskem. To jim poskytlo svoji raketu H2, která sondu loni v červenci na oběžnou dráhu Marsu vynesla. Rady a zázemí pro výrobu poskytli američtí odborníci.

Sonda je vybavena jednou kamerou a dvěma spektrometry. Jejím úkolem není přistát, ale „pouze“ kolem planety kroužit a mimo jiné provádět meteorologické měření.

Číňané jdou do výzkumu naplno

„Oproti drobné Al-Amal je Tchien-wen 1 takový ‚otesánek‘,“ popisuje Majer čínskou sondu. Ta měla při startu pět tun.

„Jsou to v podstatě tři sondy v jednom. Orbitr, který bude obíhat pravděpodobně dva roky kolem Marsu, bude ho zkoumat, provádět fotografování a podobně. Kromě toho sonda veze i přistávací modul a vozítko,“ říká Majer a dodává, že k rozdělení dojde pravděpodobně až na konci května.

Čtěte také

Čína masivně investuje do výzkumu. Brzy možná budeme měnit pivo za technologie, varuje ekonom

V tuto chvíli Čína chce na základě snímků z oběžné dráhy vytipovat lokalitu, kam by bylo nejlepší dosednout. Vzhledem k tomu, že se jedná o první misi Číny k Marsu, je poměrně neobvyklé, že se pokusí na planetě přistát.

„Vozítko může provést nějaký kontaktní průzkum, abychom zase do té mozaiky poznání o Marsu dosadili další střípek,“ uzavírá Dušan Majer.

Expedicí bude v budoucnu pravděpodobně čím dál víc. Na dobytí Marsu pomýšlí i další státy. Mimo jiné třeba Indie nebo Izrael. „Táhne je tam možnost patřit do takového toho exkluzivního vesmírného klubu států, které to dokázaly. Je nutné si uvědomit, že cestu k Marsu zvládlo zatím pouze šest zemí,“ vysvětluje Milan Halousek.

Úspěšně přistát na povrchu rudé planety ovšem zvládly zatím pouze Spojené státy americké.

Poslechněte si celé Leonardo Plus, které připravil Ondřej Novák.