Čína masivně investuje do výzkumu. Brzy možná budeme měnit pivo za technologie, varuje ekonom

„Na počátku epidemie Čína očividně selhávala, centrálně-byrokratický model demotivuje lidi na místní úrovni, aby včas hlásili problémy. Následně ale plně využila své represivní moci, zamezila spekulacím a v populaci vzbudila velké obavy,“ dodává Semerák.

Čtěte také

Marek Hudema: Nový koronavirus přišel do Číny z České republiky?

Upozorňuje například na to, že rodiče čínských studentů se je snaží přimět k návratu domů, protože mají dojem, že v Evropě bereme koronavirus na příliš lehkou váhu ve srovnání s vážností informací, které kolují v Číně.

Čínští komunisté prý svůj systém považují za nadřazený ostatním, což se projevovalo už v době finanční krize v roce 2008, kdy západní představitelé přijížděli vysloveně žadonit o finanční pomoc a odkup obligací.

„Nyní se to kombinuje i s narůstající reálnou ekonomickou mocí Číny, technologickou vyspělostí i výchovou k myšlence kulturní jedinečnosti až nadřazenosti tradiční čínské kultury,“ vysvětluje Semerák.

Čína se svůj model nesnaží exportovat do zahraničí, v oficiální rovině jí stačí, pokud ho ostatní země respektují, případně přijímají čínskou interpretaci pohledu na svět, například ve vztahu k Jihočínskému moři a sporným otázkám čínských hranic.

Čínská PR ofenzíva

Na jaře byl v Evropě včetně Česka velký nedostatek ochranných pomůcek, čehož Čína využila k posílení svého vlivu. Jednak se snažila přesvědčit zejména méně vyspělé země, že je zde altruistický stát ochotný jim něco poskytnout. Současně tím ale cílila i na domácí publikum, vysvětluje Semerák.

Čtěte také

Čína stupňuje svou propagandu a zpochybňuje původ koronaviru z Wu-Chanu, všímá si The Guardian

„Snažila se minimalizovat škody, které nadělal počátek epidemie. Domácímu publiku potřebovala ukázat, jak svět vítá čínské dodávky a v žádném případě Čínu neviní z toho, co se stalo. A fungovalo to velice dobře,“ podotýká.

Vnímání Číny ve světě se ale letos podle výzkumu Pew Research výrazně zhoršilo. V Austrálii, Velké Británii, Německu, Nizozemsku, Švédsku, Spojených státech, Jižní Koreji, Španělsku nebo v Kanadě jsou postoje nejvíce negativní za celé desetiletí. V důsledku budou tyto země podle Semeráka k Číně skeptičtější, firmy opatrnější.

Ekonom upozorňuje i na to, že Evropa není na Číně závislá, pokud jde o export, který průměrně tvoří jen asi 2,5 procenta, důležitější je ale čínská role dodavatele základních vstupů v dodavatelských řetězcích. Nejde přitom jen o elektroniku, ale třeba i o farmaceutický průmysl a vstupy pro výrobu léků.

My budeme vyrábět tradiční výrobky typu skla nebo piva, za které budeme dovážet technologicky složité výrobky z Číny.
Vilém Semerák

Čína také masivně investuje do vědy a výzkumu, díky čemuž se může brzy stát technologickým lídrem: „My budeme vyrábět tradiční výrobky typu skla nebo piva, za které budeme dovážet technologicky složité výrobky z Číny.“

Semerák připomíná i stále aktuální projekt Nové Hedvábné stezky, který je uvnitř Číny prezentován jako nezištná pomoc méně vyspělým zemím, přitom se nehledí na úroveň korupce nebo stav lidských práv. Tyto země se kvůli tomu zadlužily nad své poměry, Semerák ale neočekává, že by vztahy s Čínou přehodnotily.

„Pokud v nich vládne zkorumpovaná klika, která je schopná zpronevěřit velkou část čínských prostředků do vlastní kapsy, tak motivace lidí u vlády je velmi odlišná od obecných zájmů dané zamě,“ uzavírá.

Jak bude vůči Číně vystupovat nový americký prezident Joe Biden? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.