Český wesmjr. Jak se Češi vztahují k časoprostoru nad našimi hlavami?

1. díl: Vesmírní podnikatelé

Český wesmjr, kostým vytvořila Eva Holá|foto:Jan Hrdý,Český rozhlas

V prvním díle seriálu Český wesmjr se seznámíme s rodinným start upem manželů Dudových. K rozjezdu své firmy chtějí využít dvě nejmodernější technologie dneška – superpřesná satelitní data a šifrovací technologii blockchain. Zatím jsou úplně na začátku. Povede se jim získat investora? Angelika a Ctibor věří, že ano, protože pomocí nejnovějších technologií chtějí nabízet to, co mají Češi nejraději – slevy.

Hovoří Michal Kuneš z ESA BIC Praha, podnikatelé Angelika a Ctibor Dudovi a odborník na družicové systémy Daniel Štefl.

2. díl: Vesmírné děti

V druhém díle našeho dokuseriálu poznáme sestry Vávrovy – deset a patnáct let, které z panelového domu na pražském sídlišti konají experiment na oběžné dráze Země.

Český wesmjr, kostým vytvořila Eva Holá|foto:Jan Hrdý,Český rozhlas

Vzdělávací programy Evropské kosmické agentury umožňují dětem získat představu o vesmírném výzkumu a vývoji. Holky a kluci poznávají vesmír v praxi – programují, experimentují.

Svého potkana by ale Lenka a Mája Vávrovy do vesmíru neposlaly, vědí totiž dobře, že by se nemusel vrátit.

Hovoří Jan Spratek z pražského planetária, Lenka a Marie Vávrovy spolu s otcem Petrem Vávrou.

3. díl: Vesmírný průmysl

Od roku 2008 je Česká republika členem ESA – Evropské kosmické agentury. V roce 2020 český příspěvek rozpočtu ESA činil 59,5 milionu eur. Tyto peníze fungují jako vstupenka do klubu špičkových technologií. České podniky mají možnost se zapojit do struktur kosmického průmyslu. Jak tuto příležitost využívají?

Ve třetím dílu našeho seriálu se vydáme do Klatov, kde firma ATC Space vyrábí díly evropské rakety Ariane 6. Zavítáme také do opuštěného lomu u Semil, kde Matyáš Šanda rozjíždí výcvikový habitat pro astronauty.

Hovoří provozní ředitel ATC Space Aleš Homolka a iniciátor projektu Hydronaut, potápěč Matyáš Šanda

4. díl: Náš člověk ve vesmíru

Československo bylo třetí zemí, jejíž občan letěl do vesmíru. Máme vysílat další lidi do vesmíru? To je otázka posledního dílu seriálu Český wesmjr.

Remkův let byl symbolickou odměnou za kolaboraci se sovětskou okupační mocí. Dnes jsme svobodná země a díky členství v Evropské kosmické agentuře můžeme posílat lidi do vesmíru za férových podmínek. Astronauta či astronautku má v kompetenci ministerstvo dopravy. Zatím se o to nepokoušíme. Je to hodně peněz. Stálo by to za to? Co myslíte?

Hovoří obyvatelka Jižního Města Lenka Šourková, sochařka Monika Havlíčková, kulturní historik Ondřej Váša, vesmírný pedagog Jan Spratek a vedoucí oddělení kosmických aktivit Ministerstva dopravy Ondřej Šváb. K psím letům nám interview poskytla přerostlá čivava před Ministerstvem dopravy.

Wesmjr

Slovo wesmjr najdete v Jungmannově slovníku z roku 1839; genitiv wšeho mjra, weškeren swět, das Weltall, die ganze Welt... Slovo vesmír zní stále stejně, jeho význam se ale za dvě stě let posunul – a to směrem nahoru. Pro Jungmanna wesmjr znamenal celek nebe i země. Dnes vesmírem rozumíme časoprostor stovky kilometrů nad našimi hlavami.

Hranice vesmíru je stanovena na 100 km nad mořem. Je to ryzí konvence. Sto kilometrů je příliš nízko. Tak nízko by žádná družice neobletěla Zemi. Zbytky atmosféry by ji zbrzdily a spadla by nám zpátky na hlavu.

Družice evropského navigačního systému Galileo krouží až na střední orbitě – 23 tisíc kilometrů vysoko. Tedy mnohem výš než Hubbleův vesmírný teleskop a ještě o chlup výš než předchozí globální navigační systémy (americké GPS, ruský GLONASS). Přesto mobil ve vaší kapse zná díky Galileu svou polohu na metr přesně. 

Evropský systém Galileo funguje od roku 2016 a sídlo má v Praze. Evropu stál deset miliard eur. Kritikové říkají, že jsou to vyhozené peníze: navigace je sice přesnější, ale to prý žádné praktické výhody nepřináší. Jestli mají kritici pravdu, se teprve ukáže. Rozhodnou o tom podnikatelé. Profit jejich podniků, které nemají s vesmírem na první pohled nic společného, rozhodne o návratnosti této nesmírné investice.