Vědecké dobrodružství na mrazivých Špicberkách, kde Češi brázdí moře na univerzitní lodi
Vědecký redaktor Ondřej Novák se vypravil na Špicberky, kde tým tuzemských vědců studuje mořské ekosystémy. Při odebírání vzorků vody využívají výzkumníci lodi Clione, jediného plavidla ve vlastnictví českých univerzit.
Loď Clione
Dvanáctimetrová červená motorová plachetnice je jediným námořním plavidlem v majetku českých univerzit – konkrétně patří Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích a k výzkumu ji využívají vědci z Centra polární ekologie.
Jméno loď dostala po bezobratlém živočichovi, který je součástí místního potravního řetězce, vysvětluje vedoucí centra a šéf výpravy docent Josef Elster.
Hledání ledovcového potoka
Aby mohli detailně zmapovat potravní řetězec v okolí fjordu, odebírají výzkumníci z Jihočeské univerzity vzorky vody z různé hloubky moře. Vypravují se ale také na pevninu, kde hledají ledovcové potoky. Vodou z ledovců se totiž do moře dostává spousta živin.
Cesta člunem k ledové mase je přitom poměrně adrenalinovou záležitostí. Větší hluk nebo vlny způsobené motorovým plavidlem mohou způsobit odlomení kry až o velikosti rodinného domu.
Čas je drahý
Vědci se odběrem vzorků vody snaží podrobněji zmapovat mořské ekosystémy ve fjordu Billefjorden. Největší daň si dny v terénu vybírají na spánku členů týmu: „Čas na lodi je opravdu drahý a my jsme měli na sběr méně než týden,“ vysvětluje jeden z nich.
Aktuálně se převážná část výzkumu zabývá tím, jak ledovcová voda ovlivňuje mořský život v okolí. Nejvíc přitom vědce zajímají řasy, které jsou v této oblasti málo probádanou částí podmořského světa.
Na konci světa
Ruské město Pyramiden bylo původně výstavní sovětskou kolonií. Ještě v roce 1989 zde žilo kolem tisícovky obyvatel. Dnes tu ale dlouhodobě pobývá jen asi 15 osob.
Paradoxně díky klimatické změně se ale nehostinné místo proměňuje v obyvatelnou oblast. A s urbanizací by podle vedoucího Centra polární ekologie Josefa Elstera mohli pomoci Češi se svým technologickým potenciálem.
Turismus a potíže s bydlením
Přestože na celém souostroví žijí jen asi 3 tisíce lidí, ročně Špicberky navštíví více než 100 tisíc turistů. A jejich počet stále roste. Největším tahákem jsou přitom lední medvědi. Narazit na ně ale není jednoduché.
„Když jde člověk třeba na denní výlet pěšky, tak se to nestává. Medvědi se pohybují spíš tam, kde jsou ledové kry a ledovce, kde jsou tuleni…“ vysvětluje průvodce Martin Fiala a dodává, že větší šance je zahlédnout ledního medvěda z lodi.
Příval turistů – nejen z Evropy, ale také z Asie nebo Ameriky – je příčinou ekonomického vzestupu Špicberk, ale má na svědomí také potíže místních s bydlením. Rozvoj služeb, jako je Airbnb, totiž zdražuje dlouhodobé pronájmy sezónním zaměstnancům.
Poslechněte si všechny díly vědeckého dobrodružství Ondřeje Nováka!
Související
-
Černobyl na ledě. Ruský plovoucí jaderný reaktor i přes varování ekologů brázdí Arktidu
Plavidlo jménem Akademik Lomonosov s jaderným palivem na palubě má z arktického přístavu Murmansk doplout až do pět tisíc kilometrů vzdáleného Peveku na Sibiři.
-
Po zimě léto a v létě zima. Příčinou je úbytek sněhu v Arktidě, tvrdí klimatolog
Dalibor Janouš, zástupce ředitele Ústavu výzkumu globální změny CzechGlobe, je hostem Interview Plus.
-
Výzkum ledovců pomůže s hledáním života mimo naši planetu, vysvětluje polární ekoložka
Jsou málo probádáné a navíc ohrožené: tropické ledovce. Ty najdeme v jižní Americe, Indonésii nebo v Africe.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
