SERIÁL

Vědecké dobrodružství na mrazivých Špicberkách, kde Češi brázdí moře na univerzitní lodi

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ledovec panorama

Vědecký redaktor Ondřej Novák se vypravil na Špicberky, kde tým tuzemských vědců studuje mořské ekosystémy. Při odebírání vzorků vody využívají výzkumníci lodi Clione, jediného plavidla ve vlastnictví českých univerzit.

Loď Clione

Clione kotvící v přístavu

Dvanáctimetrová červená motorová plachetnice je jediným námořním plavidlem v majetku českých univerzit – konkrétně patří Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích a k výzkumu ji využívají vědci z Centra polární ekologie.

Jméno loď dostala po bezobratlém živočichovi, který je součástí místního potravního řetězce, vysvětluje vedoucí centra a šéf výpravy docent Josef Elster.

Hledání ledovcového potoka

Aby mohli detailně zmapovat potravní řetězec v okolí fjordu, odebírají výzkumníci z Jihočeské univerzity vzorky vody z různé hloubky moře. Vypravují se ale také na pevninu, kde hledají ledovcové potoky. Vodou z ledovců se totiž do moře dostává spousta živin.

Výlet na ledovec

Cesta člunem k ledové mase je přitom poměrně adrenalinovou záležitostí. Větší hluk nebo vlny způsobené motorovým plavidlem mohou způsobit odlomení kry až o velikosti rodinného domu.

Čas je drahý

Vědci se odběrem vzorků vody snaží podrobněji zmapovat mořské ekosystémy ve fjordu Billefjorden. Největší daň si dny v terénu vybírají na spánku členů týmu: „Čas na lodi je opravdu drahý a my jsme měli na sběr méně než týden,“ vysvětluje jeden z nich.

Aktuálně se převážná část výzkumu zabývá tím, jak ledovcová voda ovlivňuje mořský život v okolí. Nejvíc přitom vědce zajímají řasy, které jsou v této oblasti málo probádanou částí podmořského světa.

Na konci světa

Ruské město Pyramiden bylo původně výstavní sovětskou kolonií. Ještě v roce 1989 zde žilo kolem tisícovky obyvatel. Dnes tu ale dlouhodobě pobývá jen asi 15 osob.

Pyramiden a Josef Elster

Paradoxně díky klimatické změně se ale nehostinné místo proměňuje v obyvatelnou oblast. A s urbanizací by podle vedoucího Centra polární ekologie Josefa Elstera mohli pomoci Češi se svým technologickým potenciálem.

Turismus a potíže s bydlením

Přestože na celém souostroví žijí jen asi 3 tisíce lidí, ročně Špicberky navštíví více než 100 tisíc turistů. A jejich počet stále roste. Největším tahákem jsou přitom lední medvědi. Narazit na ně ale není jednoduché.

„Když jde člověk třeba na denní výlet pěšky, tak se to nestává. Medvědi se pohybují spíš tam, kde jsou ledové kry a ledovce, kde jsou tuleni…“ vysvětluje průvodce Martin Fiala a dodává, že větší šance je zahlédnout ledního medvěda z lodi.

Příval turistů  nejen z Evropy, ale také z Asie nebo Ameriky – je příčinou ekonomického vzestupu Špicberk, ale má na svědomí také potíže místních s bydlením. Rozvoj služeb, jako je Airbnb, totiž zdražuje dlouhodobé pronájmy sezónním zaměstnancům.

Poslechněte si všechny díly vědeckého dobrodružství Ondřeje Nováka!

Spustit audio
autoři: Ondřej Novák, Zuzana Marková

Související