Nejnovější
-
Příroda
Vědci krmí ryby metanem, přispívají tak k omezení emisí
Vědci ze Stanfordovy univerzity hodnotili, zda se lidstvu vyplatí ve větší míře vyrábět krmivo pro ryby z metanu. Stravu bohatou na proteiny z něj dokážou vyrobit bakterie.
-
Věda
Ptačí zpěv i hru na klavír řídí stejné nervové dráhy, popsali vědci
Nervové buňky, které jsou v chodu, když se ptáci učí zpívat, se podobají těm, které v mozku člověka zodpovídají za rozvoj jemné motoriky.
-
Příroda
Čím se lišíme od šimpanzů? Stopa vede i k opomíjené části DNA
Dědičný kód člověka je podobný DNA šimpanzů. Co nás lidi tedy dělá lidmi, ptali se genetikové z univerzity ve švédském Lundu.
-
Příroda
Emise už v roce 1780, požáry a černá smrt. Alpský ledovec se stal unikátní kronikou tisíciletí
Vědci prozkoumali vzorky z pylových zrn, spor nebo dřevěného uhlí z ledovce na italsko-švýcarském pomezí. Díky sondě do ledovce se mohli vypravit až do roku 1000.
-
Věda
První Evropany možná nic nenutilo odejít z Afriky, uvažují vědci
První příslušníci rodu Homo z Afriky se v Evropě museli přizpůsobit vlhčímu klimatu a mozaikovitému terénu s keři a stromy. Tak vypadala krajina v dnešní Andalusii.
-
Zdraví
Oblíbená houba sibiřských šamanů se zkouší proti covidu-19. Mohla by zklidnit imunitu
Parazitická dřevokazná houba čaga, biologickým názvem rezavec šikmý, je díky protizánětlivým účinkům oblíbená v lidovém léčitelství, zejména na Sibiři.
-
Zdraví
Nepříjemné pachy cítíme dřív než vůně. Byly totiž zásadní pro přežití a platí to i dnes
„Pokud cítíme různé pachy, tělo dominantně reaguje na ty nepříjemné,“ potvrzuje molekulární biolog Petr Svoboda. Plyne to z nové švédsko-americké studie.
-
Věda
Když vymírali dinosauři, hořely i lesy. Naši zvířecí předci přežili, protože uměli slézt ze stromů
Předchůdce člověka z druhohor byl primát menší až střední velikosti. Vypadal jako dnešní malá veverka nebo spíš tana.
-
Zdraví
Před opakovanou infekcí nás může chránit už první dávka mRNA vakcíny, potvrzují imunologové
Vědci doložili, že lidem, kteří prodělali covid-19, se po první dávce očkování mRNA vakcínou tvoří více paměťových B-buněk než těm po dvou dávkách, kteří nemoc neměli.
-
Příroda
Květiny začaly být pestré před 100 miliony lety. Předtím měla evoluce pauzu
Rostliny, které měly semena, se v evoluci objevily před 350 miliony let. Dalších 250 milionů let se nedělo zdánlivě nic. Teprve pak začaly růst květiny do dnešní pestrosti.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 14
- 15
- 16
- 17
- 18
- 19
- 20
- 21
- 22
- …
- následující ›
- poslední »
Další pořady
-
Hlavní zprávy - rozhovory
Komentáře, analýzy, rozhovory. Publicistický souhrn nejdůležitějších kauz dne.
-
Zaostřeno
Reportérský pořad, který jde do hloubky problému. Zaostří na vše podstatné, co se děje kolem nás, v Evropě i ve světě.