Vědci popsali královský feromon gigantické sršně mandarínské. Ničí včelstva

Čtěte také

Rozmanitější společenstva včel a čmeláků lépe odolávají virům, říkají vědci. U nás opylovači potřebují i pestřejší krajinu

Sršeň mandarínská ničí včelstva. Například ve Spojených státech se očekává, že může způsobit škody v řádu až milionů dolarů. Zvláště proto vědci hledají způsob jak sršně chytat.

„Už jen dělnice jsou velké pět až šest centimetrů,“ líčí entomolog Jan Šobotník, který sledoval tento druh sršně v jižní Číně a v Thajsku. Autoři feromonové studie, kteří ji chytali do sítěk poblíž hnízd, museli mít oblečení, které nepropustí obří žihadlo.

Původem východoasijská sršeň se jako invazní druh šíří severní Amerikou. Do střední Evropy zatím nepronikla. Zvládá ale život v různém typu podnebí a krajiny od tropů po chladné klima na Dálném východě.

Návnada z feromonů

Už jen kvůli obrovským škodám, které sršně mohou způsobit, je podle vědců užitečné zjistit, kde se vyskytují. Právě v tom by mohl být hlavní přínos studie.

Čtěte také

Včely se dostaly do Austrálie možná ještě přes nezaledněnou Antarktidu, zjistili vědci

„Sexuální feromon přitahuje samce. Nepomáhá sice snižovat populace, ale dozvíme se, kde sršně jsou,“ vysvětluje význam pokusu entomolog a ekolog Lukáš Čížek. 

Samci v něm šli za vůní královny. Ta ale nepůsobí na samičky-dělnice. Jsou totiž sterilní, nemůžou se množit. Zda se tento typ pasti uchytí, zatím není jisté.

Samců bývá v populaci nadbytek, a každý zvládne celou řadu kopulací. „Ve většině případů pokusy kontrolovat škůdce vychytáváním samců selhaly,“ připouští Jan Šobotník. 

Vůně královny

Výsledem studie bylo odhalení složení feromonové směsi, kterou produkuje budoucí sršní královna ve žlázách na zadečku. Skládá ze tří jednoduchých chemikálií: kyselin hexanové, oktanové a dekanové.

Čtěte také

Mravenci si s výživou předávají také informace, zjistili vědci

„Látky tvořící tento feromon jsou zcela banální a není proto problém produkovat návnady v neomezeném množství,“ popisuje přínos metody entomolog Jan Šobotník.

Sršeň mandarínská se často živí včelstvy. Ta ale ve východní Asii dál vyrábějí med. Asijské včely totiž přišly na způsob, jak se sršnímu útoku bránit.

Pečená sršeň

„Včely sršeň obalí, intenzívně bzučí a mávají křidélky, a tak dlouho vyrábějí teplo, až se sršeň přehřeje,“ říká Čížek.

Takto zlikvidovat sršeň ale evropské včely nedokážou. Evropou se proto šíří jiný invazní druh, sršeň asijská.

Vědci ale zároveň upozorňují ty, kdo by chtěli sršně vymýtit ze světa, že je potřeba znát důležitou úlohu sršní v ekosystému – jsou to efektivní predátoři.

„Nejspíš bychom se dokázali sršní a vos úplně zbavit, ale následky by byly tragické - nastalo by přemnožení škůdců,“ zdůrazňuje Jan Šobotník.

Poslechněte si celou Laboratoř o pastech na sršeň mandarínskou, o novém typu kolonie mravenců a důvodech, proč mají opylovači rádi plevely. Debatují entomologové Lukáš Čížek a Jan Šobotník, spolúčinkuje herec Petr Vacek. Moderuje Martina Mašková.