Velryb černých ubývá. Oblíbily si záliv, kde jim hrozí srážky s loděmi

Biologové z Kanady a USA v Zálivu svatého Vavřince objevili nejméně 187 velryb černých, což je 40 procent populace. Celkem na světě žije 350 až 500 jedinců tohoto druhu kytovce. „Jejich počty stále klesají a nejsou na tom zdravotně dobře,“ říká hydrobiolog. Do oblasti se velryby černé začaly stahovat poměrně nedávno, z jižněji položených oblastí západního Atlantiku. Důvodem byla hlavně klimatická změna. 

Čtěte také

Mořští koníci a jehly závisejí na oceánských proudech a řasách, které je vozí

Data o nich získali vědci takzvaným cíleným monitorováním. Malými letadly létali nad mořem, hledali velryby černé a a snažili se je určovat podle znaků. Zjištění doplnili o údaje z náhodných pozorování z lodí a ze starších snímků z let 2015 a 2019.

Jediné mládě

Poté, co se státy světa sdružené do Mezinárodní velrybářské komise dohodly na výrazném omezení lovu velryb, populace těchto zvířat začaly narůstat. To se ale bohužel týká jen jižní polokoule. „Velryba jižní je na tom poměrně dobře, čítá 10 až 15 tisíci jedinců a jejich počet roste,“ popisuje situaci Adam Petrusek. 

Čtěte také

Sloni a velryby umí bojovat s rakovinou. Chrání je gen, který má i člověk

Situace velryby černé, což je samostatný druh žijící na severní polokouli, je však alarmující. Například v roce 2018 se z populace, kterou se zabývá aktuální studie, nenarodilo žádné mládě, což je u těchto kytovců závažný problém. „Samice má vždy jedno mládě, o které se dlouho stará,“ připomíná zoolog Evžen Kůs.

Velryby černé už sice neohrožuje hromadný lov, ale v hustém provozu jim hrozí srážky s velkou lodí. Ohrožuje je také znečištění z řek v ústí do moře, a můžou se zaplést do utržených sítí. Na to všechno se snaží státy a ochránci přírody reagovat. „Možná se budou snažit vymezovat bezpečné koridory,“ míní Adam Petrusek.

Spotřeba korýšů

Velryba černá dorůstá někdy až kolem 14 až 15 metrů délky. Potravu filtruje, tlamou jí proto procházejí kubíky mořské vody. „Má tlamu plnou kostic, rohovitých lamel, do kterých nabírá drobné rybičky nebo planktonní korýše,“ popisuje Adam Petrusek.

Čtěte také

Na Islandu žila unikátní populace mrožů, kterou vyhubili Vikingové

„Nabírá si centimetrové korýše, ale spotřebuje jich neuvěřitelné množství,“ dodává hydrobiolog s tím, že menší mořská zvířata by lovila podobnou potravu po jednom.

Nebezpečím pro velryby černé je znečištění vody. „Plankton může být kontaminovaný, což může snížit celkovou kondici a imunitu velryb,“ upozorňuje Evžen Kůs.

Vábení zvukem

Dalším příspěvkem k ochraně velryb černých, který chtějí vědci použít, jsou hydrofony, přístroje na poslech zvuku pod vodou. Kytovci komunikují hlasitě, slyšet se navzájem můžou i na stovky kilometrů daleko. I tyto signály ale ruší vodní doprava.

„Nevím, zda dokážeme rozeznat podle hlasu různé jedince. Oni sami to ale rozhodně umějí,“ říká Petrusek. Je jednodušší velrybu zaslechnout, než ji spatřit a poznat. 

Poslechněte si celou Laboratoř o tom, co pomůže zachránit velryby černé, jak zvládá lachtan antarktický změnu klimatu a čím se živí makak japonský v zimě.

Debatují hydrobiolog Adam Petrusek, zoolog Evžen Kůs a herec a režisér Lumír Olšovský. Moderuje Martina Mašková.