Mořští koníci a jehly závisejí na oceánských proudech a řasách, které je vozí

16. květen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy mořský koník

Badatelé ze City College v New Yorku a z několika dalších amerických vědeckých institucí zkoumali dva druhy mořských koníků a tři jim příbuzné druhy mořských jehel. Zjistili, že to, jak se sobě různé populace těchto ryb podobají, ovlivňují oceánské proudy, ale i hnědé mořské řasy, chaluhy, které potřebují k životu.

Řada mořských živočichů putuje s oceánskými proudy. Většina ryb nechává na volném moři unášet své jikry nebo larvy. Některé se ale šíří s plovoucími objekty. Jako dopravní prostředky jim slouží dřevo, rostliny, zbytky zvířat, kusy lávy či plastů.

01052533.jpeg

„To, že mořské proudy šíří druhy, které mají larvy v planktonu, ve volné vodě, víme. Oni testovali, jak se evolučně projeví tendence žít se substrátem, který cestuje, anebo ne. To je ta chaluha, která roste na dně nebo plave,“ vysvětluje hydrobiolog Adam Petrusek.

Zvláštní ryba

Mořský koník je známá, ale přitom trochu zvláštní ryba se zatočeným ocasem, která špatně plave. Jehla je její příbuzná, běžným rybám se podobá o něco víc, má rovný ocásek s malou ploutvičkou, ale je podobně nenápadná. „Schovává se na dně mezi porosty chaluh a mořské trávy, takže si ji snadno nevšimneme,” říká vědec. 

Oba druhy se staly vhodným modelem pro výzkum rozmanitosti populací, protože rodí vyvinutá mláďata a nemají larvu, která se šíří ve volné vodě. U obou druhů samečkové vozí potomky na břiše. Vědci tok jejich genů studovali v Mexickém zálivu a v severozápadním Atlantiku.

Čtěte také

„Koníci a jehly rodí mláďata, která rovnou žijí jako rodiče, to znamená, že jejich šíření je mnohem méně intenzivní. Vlastně by se neměli tak dobře šířit, pokud se na něčem nevezou,“ dodává Petrusek.

Plovoucí chaluhy

Některé druhy koníků a jehel se vozí na chaluhách rodu Sargassum. Tyto hnědé řasy daly jméno Sargasovému moři, které je součástí Atlantiku. Zásadní pro obohacování populací mořských koníků a jehel jsou ty, které plavou na hladině.

„To, jak se šíří koníci, respektive jejich geny, oceánem závisí na tom, který druh koníka na chaluhách cestuje,“ cituje z výsledků americké studie hydrobiolog. Koníci, které vědci zkoumali, putují s mořskými proudy kolem Mexického zálivu a Floridy.

Čtěte také

Mláďata, která se jim narodí, pak do světa rozvezou obvykle rovněž chaluhy. „Tři druhy se vázaly na unášené řasy, uvádí vědec. Výzkum podle něj ukázal, že tyto ryby jsou úspěšnějšími cestovateli, byť putovaly v zásadě jen jedním směrem. Jejich vzdálené populace si byly podobnější.

Jiné to bylo u těch druhů koníků, které žijí u oceánského pobřeží. „Jednou za čas tam mládě popadne proud a odveze ho jinam, ale děje se to mnohem méně často, protože dospělci neputují,” líčí rozdílnou situaci Petrusek. Jde o nebezpečnou výpravu, kterou cestovatel mnohdy nepřežije kvůli predátorům.

Šíření genů

Tok genů mezi jednotlivými populacemi mořských koníků či jehel vědci studovali na velmi detailní úrovni. Přečetli reprezentativní úseky genomu těchto ryb a hledali rozdíly mezi jednotlivými populacemi, snažili se zjistit, jak moc se liší jejich genetická výbava v různých oblastech oceánu. 

Čtěte také

My lidé se lišíme v tělesné výšce nebo barvou vlasů, což je dáno drobnými odchylkami v dědičnosti, jinak jsme si ale velmi podobní, bez ohledu na rasy. Také rozdíly v genetice a vzhledu koníků a jehel z dané studie vědec v nadsázce přirovnává k odlišnostem mezi obyvateli Olomoucka a Aše.

„Vybírali spousty drobných variabilních míst v ohromném množství genetického materiálu a na tom studovali, nakolik jsou si populace podobné,” popisuje biolog metodiku kolegů. Intenzita genového toku mezi jednotlivými populacemi se lišila podle toho, jak moc daný druh pobýval v chaluhách.

Změna klimatu

Některé mořské druhy živočichů migrují kvůli rozmnožování do míst, kde se evolučně osvědčilo, že proud roznese jejich raná stádia správnými směry. Pokud ale změna klimatu změní mořské proudění, ovlivní to jak mořské koníky a jehly, tak i další organismy, včetně ryb, které lovíme pro obživu.

„Pokud se nám vlivem změny klimatu změní globální oceánské proudění, změna propojení populací mořských druhů bude jednou z těch nejmenších starostí, které budeme řešit,” uzavírá hydrobiolog s poukazem na modelové scénáře, k nimž patří i případný velký úbytek kyslíku v hlubinách oceánu. Připomíná, že také dosud poměrně příjemné klima v Evropě záviselo na tom, jak kontinent ohřívá Golfský proud.

Poslechněte si celou Laboratoř, ve které hydrobiolog Adam Petrusek a herec Petr Vacek debatují také o vlivu rybolovu na rybí námluvy a stěhování mořských živočichů k pólům.

Spustit audio

Související