Tyrannosaurus rex měl zřejmě v hlavě důmyslnou klimatizaci

Tyrannosaurus Rex
Tyrannosaurus Rex

Jeden z největších suchozemských predátorů a masožravců všech dob, Tyrannosaurus rex, měl zřejmě v hlavě důmyslnou klimatizaci. Zoologové z několika amerických univerzit to odvozují z výzkumu žijících příbuzných dávných veleještěrů – aligátorů.

Tyranosaurus, podobně jako dnešní aligátoři, měl na povrchu hlavy dva otvory. Dříve se vědci domnívali, že tudy procházely svaly, které podporují práci čelistí. To autoři nové studie zpochybňují. Mimo jiné proto, že by se svaly musely ohýbat do nepřirozených pravých úhlů.

Tyrannosaurus rex

Na výzkumu aligátorů ze zooparku na Floridě doložili, že lebeční otvory sloužily spíš jako vnitřní termostat. Když bylo venku chladněji, ukázala se v lebečních otvorech aligátorů horká místa, což svědčí o růstu teploty. Když se oteplilo, otvory se jevily jako tmavé, aligátorovi se zřejmě chladila hlava. Takové pozorování umožnila vědcům termovize, převod tepelného záření na viditelné světlo.

Antilopy a zajíci

„Když se díváme na většinu obratlovců, kteří jsou závislí na vnější teplotě, vidíme podobná přizpůsobení,“ připouští zoolog Pavel Stopka. Jako příklad výměníku tepla uvádí chlazení mozku u antilop.

„Když musí rychle běžet, ochlazují krev tak, že rychle dýchají a přes mukózu se uvolňuje teplo,“ říká vědec. K termoregulaci antilopám slouží také shluk vlásečnic kolem cév, které vedou krev do mozku.

Češi pomáhají v Senegalu zachraňovat antilopu Derbyho

Jako další příklad regulace teploty může sloužit zajíc, který má spleť vlásečnic v uších: „Ve chvíli, kdy je mu vedro, je prokrvený, teplo se uvolňuje. Když je zima, cévky se zatáhnou,“ vysvětluje Stopka. Otisky předpokládaného průchodu cév podle něj paleontologové našli i v blízkosti lebečních otvorů u tyranosaurů.

Nevýhoda plazů

Zoolog Evžen Kůs poukazuje na tzv. Allenovo pravidlo, podle něhož se uši savců zmenšují s tím, jak jdeme dále na sever, do chladnějších oblastí, a uvádí příklad: „Liška polární má ouška téměř neviditelná, zatímco fenek má rogala.“

Zatímco ale savci mají výměníků tepla spoustu, plazi jsou bez uší a tedy v nevýhodě. Kůs popisuje, jak si s teplem poradili mořští leguáni: „Vyhřívají se na skalách Galapág a pak se chladí ve studené mořské vodě.”

Ptáci, nynější příbuzní veleještěrů, si regulovat teplotu dokážou, někteří moderní plazi také, dá se proto předpokládat, že se o to pokoušel i tyranosaurus: „Předpokládá se, že celá řada kožních výrůstků, které měli (na hlavách) -sauři, sloužily jako výměník tepla,” říká Pavel Stopka.

Leguáni

Ochrana hlavy

Kvůli délce tyranosaurova krku je pravděpodobné, že klimatizaci měl blízko hlavy. „Minimálně 20 % kyslíku jde do mozku,” vysvětluje Stopka. „Chlazení hlavy je důležité, aby se nepřehřál mozek a nevypověděl službu,” argumentuje Evžen Kůs.

Dávným veleještěrům, ale bohužel ani důmyslné chlazení nepomohlo k přežití: „Je možné, že když se před 65 miliony let teplota měnila, byla dlouhodobě vysoká nebo nízká, už to nezvládli,” poznamenává Pavel Stopka.

My lidé máme oproti tyranosaurům výhodu v tom, že udržujeme stabilní vnitřní teplotu. Se zvířaty ale máme přece jen něco společného: „My výměníky máme, jen nejsou moc efektivní. Když je mráz, máme zatáhlé uši a při příchodu do tepla nám zrudnou, máme tendenci vypouštět teplo,” dodává vědec

Poslechněte si celou Laboratoř, ve které zoologové Pavel Stopka a Evžen Kůs a herečka Kamila Špráchalová debatují také o plaveckém stylu v křídě a masožravcích z triasu.

Spustit audio

Související