Lidská DNA se umí sbalit z metrové velikosti na mikrometry. Vědci to sledovali ve 3D
Jihokorejští vědci odhalili, jak se balí lidská DNA. V trojrozměrném obrazu sledovali, jak se metrové vlákno skládá do struktury o rozměrech v řádu mikrometrů. Smyslem postupu je, aby se dědičná informace při přepisu do RNA nepoškodila, popisují autoři studie v časopisu PNAS.
Čtěte také
Naše geny jsou vepsány do molekul DNA. Ty představují návod, jak mají vypadat bílkoviny, ze kterých máme vystavěná těla. Před dělením buňky se musí DNA zabalit, což měli vědci možnost pozorovat.
Žádné poličky
Celá léta žila vědecká komunita představou, že uspořádání DNA v buněčném jádře je hierarchické. Někteří ho přirovnávali k systému poliček v knihovně.
Čtěte také
Žádné pomyslné poličky, skříně a šanony, v nichž by se roztřídila naše genetická informace, se ale nenašly.
„Jedna z hypotéz byla, že DNA se balí tak, jako když si vážeme kličku na botě,“ uvádí jinou úvahu vědců molekulární a buněčný biolog Petr Svoboda.
Síla okamžiku
Zachytit několik okamžiků, jak balení DNA vypadá ve skutečnosti, se vědcům podařilo díky nové technice, jejíž součástí bylo zmražení buňky. „Viděli, že se skládá zdánlivě sama od sebe,“ líčí situaci molekulární genetik a bioinformatik Jan Pačes.
Molekuly DNA se balí podle jednoduchých pravidel a bez vnějšího podnětu. Vědci mluví o takzvané fraktálním uspořádání. „Napřed se,scuknou‘ do malých kousků a ty pak do větších,“ říká Pačes.
Čtěte také
„Molekula DNA je pevná, neměla by se ale zauzlovat,“ uvažuje Pačes s tím, že by to mohlo vést k chybám přepisu genů do bílkovin. „Když buněčný aparát potřebuje konkrétní návod, ví kam sáhnout,“ připomíná jednu z výhod biolog.
Důležitým mezistupněm mezi návodem v podobě DNA a proteiny jsou molekuly RNA. Ty vytvářejí v prostoru úplně jiné a mnohem pestřejší struktury, kterých se tento typ balení netýká.
Jak se balí lidská DNA? Čím začíná odpověď imunity na infekci? Jak fyzická aktivita ve stáří chrání mozek? Debatují biologové Petr Svoboda a Jan Pačes a herečka Kamila Špráchalová.
Související
-
Steak, nebo vajíčka? Vědci dokážou vybírat pohlaví zvířat, využít by to mohli v zemědělství
Cílem snah vědců je zajistit, aby se zbytečně neprodukovala zvířata obojího pohlaví tam, kde stačí jedno. Studie vyšla v časopise Nature Communications.
-
Imunologové hlásí průlom, na světě je nový posilovač vakcín
O novém posilovači vakcín, nečekaném účinku astmatu a zkoušce šíření aerosolu na představeních. Hosté: virolog Ivan Hirsch, imunolog Jan Černý a herečka Zuzana Vejvodová.
-
Nepříjemné pachy cítíme dřív než vůně. Byly totiž zásadní pro přežití a platí to i dnes
„Pokud cítíme různé pachy, tělo dominantně reaguje na ty nepříjemné,“ potvrzuje molekulární biolog Petr Svoboda. Plyne to z nové švédsko-americké studie.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
