Nepříjemné pachy cítíme dřív než vůně. Byly totiž zásadní pro přežití a platí to i dnes

Odpověď mozku na zápach je podvědomá a velmi rychlá, popisují vědci. Čich je důležitý pro schopnost vyhnout se nebezpečí, někdy zřejmě i důležitější, než zrak nebo sluch. Donedávna přitom nebylo přesně známo,  jak naše tělo reaguje na čichové podněty, ať jsou příjemné nebo nikoliv. 

Čtěte také

Mozek třídí vůně podle chemie. Vonět nám může i méně pohledný člověk, zkoumají to vědci

Autoři nové studie popsali, po jakých drahách pachový signál putuje a jak rychle. Podařilo se jim podrobně zmapovat, jak ho nejdřív zachycují čichové bulby, tedy výběžky nervů do nosu, zpráva o něm vzápětí míří do čichových laloků mozku a odtud putuje k motorickým neuronům, které uvádějí do pohybu svaly.

Zkažené jídlo

Motorická část mozkové kůry, která iniciuje reakci na nepříjemný čichový vjem, často i útěk, dostala podle zjištění vědců z Karolinska Institutet ve Švédsku zprávu o nepříjemném pachu do 300 milisekund. Souvisí to zřejmě s tím, že schopnost rozpoznat ho byla v evoluci nejen u zvířat, ale i u člověka zásadní pro přežití.

Čtěte také

Strava bohatá na cukry může zhoršit čich u diabetiků. Čich souvisí s výživou a zdravím víc, než si vědci mysleli

Rychlost odezvy organismu na nepříjemný zápach je značná, vezmeme-li v úvahu, že v životě vyhodnocujeme miliony různých čichových podnětů. Schopnost, aby nám čich pomohl rozeznat, zda náhodou nejíme zkažené jídlo, nebo nepijeme chemikálie, se pochopitelně v životě hodí. U člověka se přitom o čichové vjemy stará jen asi 5 procent celkové kapacity v mozku.

Metoda měření elektrických signálů, kterou vědci zvolili, byla poměrně nová.

„Dnešní technologie pro měření mozkové činnosti mají tak vysoké rozlišení, že se velmi přesně dokážou podívat, v jaké části mozku se informace zpracovává,“ říká Petr Svoboda.

Švédští badatelé testovali různé modely čichových vjemů. Kvůli pochopení aktivity mozku a dalších složek nervové soustavy při zpracování čichové stopy uskutečnili ve spolupráci s americkými kolegy tři experimenty, jejichž účastníci hodnotili šest různých druhů pachů nebo vůní.

Dlouhý covid

Odborníci poukazují na nutnost chránit si čich. To, jak je pro nás podstatný, je zřejmé například v situacích, kdy čelíme příznakům takzvaného dlouhého covidu. Pacient, který prodělal nemoc, někdy i následně necítí čichové vjemy, nebo je má jiné, než ostatní.

Čtěte také

Postcovidový syndrom, embolie, srdeční arytmie, dušnost, úzkosti. Co trápí pacienty po covidu-19?

„Někteří lidé to mají několik měsíců nebo rok, a to je také důvod, proč covidu předcházet,“ upozorňuje infektolog a epidemiolog Petr Smejkal. Jak připomíná, čich si můžeme poškodit, i když se často vystavujeme toxinům. Například ve špatném ovzduší můžeme mít dlouhodobě zduřelé nosní sliznice nebo časté záněty dutin.

„Ta substance se rozpustí, je to chemikálie, která vybudí nervový vzruch, který posune dál,” připomíná Smejkal.

Čich si podle něj můžeme poškodit nejen na nervové úrovni, ale už na úrovni receptorů čili sliznice v nose, třeba když nos čelí účinkům kouření nebo drog. „Když jste vystavováni nějakým vjemům, přestanete vnímat tak intenzivně,“ připomíná Smejkal.

Žralok a myš

Odborníci upozorňují na velkou důležitost čichu už u živočišných předchůdců člověka. „U ostatních zvířat jsou čichové laloky extrémně velké,“ říká Petr Svoboda. To platí podle něj napříč živočišnou říší, od žraloka po myš. U myší by se pokus švédských a amerických vědců dělal hůř.

Čtěte také

Parazitičtí mravenci málo pracují. Vědci zjistili, že jim chybí řada genů, zvláště těch pro čich

„Výhoda lidských dobrovolníků byla v tom, že na nich jde provádět elektroencefalogram, což je na myši poměrně složité,“ vysvětluje vědec s tím, že by bylo zajímavé vědět, jak by pokus na hlodavcích zafungoval.

V budoucnu podle něj možná budeme vidět do mozku ještě do většího detailu a dozvíme se, jak zpracovávají danou informaci jednotlivé neurony.

„Čich, paměť a emoce jsou propojená věc, evolučně-biologicky stará,“ dodává molekulární biolog Petr Smejkal. Připomíná, že čichová centra v mozku sousedí s limbickým systémem a s amygdalou, centrem emocí, vedle je sídlo paměti. To podle něj vysvětluje například i naše čichové vzpomínky na dětství.

Poslechněte si celou Laboratoř o tom, proč cítíme zápach dřív než vůni, jak genetika pomáhá odhalit zloděje a v jaké části dne bývá imunita nejaktivnější. Debatují infektolog a epidemiolog Petr Smejkal, molekulární biolog Petr Svoboda a herečka Jana Janěková.