Vědci umí odebrat DNA z ovzduší. Můžou tím přispět k ochraně druhů
Vzorky DNA z vodních toků se už několik let používají k určování toho, co ve vodě žije. Dva nezávislé vědecké týmy z Británie a Dánska odebraly tentokrát DNA ze vzduchu, a to v zoologických zahradách. Podařilo se jim tak určit řadu obyvatel zoo, jejich potravu i zvířata z blízkého okolí.
Metoda zvaná e-DNA byla doteď známá spíš díky výzkumu v mořích. Ve slané vodě totiž DNA déle vydrží. Vědci si od metody slibují hlavně to, že jim pomůže ochránit biodiverzitu – rozmanitost druhů na planetě.
„Jedna z pionýrských studií se snažila odhadnout počty žraloků obrovských v Perském zálivu,“ uvádí příklad evoluční biolog Lukáš Kratochvíl. Metoda odhalila stejné množství jedinců, jako tradiční, velmi pracné sčítání.
Kód slanečka
„Je to cesta, jak se dostat k neočekávaným výsledkům, identifikovat v nedostupném terénu vzácné druhy,“ říká zoolog Miloš Anděra. DNA, základ dědičné informace života na zemi, totiž nevidíme pouhým okem.
Čtěte také
Při nejnovějším výzkumu vědci z e-DNA v zologických zahradách identifikovali nejen výskyt zvířat, která tam žijí, například klokanů, ale také slanečky nebo lososy, které chovatelé používali jako krmivo.
„Vzdušná environmentální DNA určitě najde uplatnění ve forenzní genetice. Vrah aby se bál kamkoliv vstoupit,“ poznamenává v nadsázce Lukáš Kratochvíl.
Genom za 20 tisíc korun
Kromě druhů by měl rozbor e-DNA pomoci rozpoznat také jednotlivce. K tradičním vědeckým postupům patří rozpoznávání druhů i jednotlivců podle trusu. „U vydry existují databáze jedinců, víme které a kde se vyskytují,“ vysvětluje Anděra.
Čtěte také
Jeden vzorek se teď cenově pohybuje kolem tisíce eur, to je v přepočtu asi 25 tisíc korun. Odběr poměrně velkého množství vzorků se dá podle Lukáše Kratochvíla pořídit za pár set tisíc korun.
„Sekvenování se pořád zlevňuje. Za 20 tisíc korun si může člověk osekvenovat celý svůj genom v docela dobré kvalitě,“ poznamenává Kratochvíl.
„Metodika je citlivá a teď je důležité, aby se upřesnila,“ doufá Miloš Anděra. Ke zjištění, kde nově objevený živočišný druh žije, podle něj bude stále zapotřebí i terénní výzkum.
Jak může sběr DNA ze vzduchu přispět k ochraně druhů? Co má společného hadí jed a sliny savců? Jak ryby mluví? Debatují zoolog Miloš Anděra, evoluční biolog Lukáš Kratochvíl a herečka Andrea Černá. Moderuje Martina Mašková.
Související
-
Čím se lišíme od šimpanzů? Stopa vede i k opomíjené části DNA
Dědičný kód člověka je podobný DNA šimpanzů. Co nás lidi tedy dělá lidmi, ptali se genetikové z univerzity ve švédském Lundu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
