Vědci umí odebrat DNA z ovzduší. Můžou tím přispět k ochraně druhů

Metoda zvaná e-DNA byla doteď známá spíš díky výzkumu v mořích. Ve slané vodě totiž DNA déle vydrží. Vědci si od metody slibují hlavně to, že jim pomůže ochránit biodiverzitu – rozmanitost druhů na planetě.

„Jedna z pionýrských studií se snažila odhadnout počty žraloků obrovských v Perském zálivu,“ uvádí příklad evoluční biolog Lukáš Kratochvíl. Metoda odhalila stejné množství jedinců, jako tradiční, velmi pracné sčítání.

Kód slanečka

„Je to cesta, jak se dostat k neočekávaným výsledkům, identifikovat v nedostupném terénu vzácné druhy,“ říká zoolog Miloš Anděra. DNA, základ dědičné informace života na zemi, totiž nevidíme pouhým okem.

Čtěte také

Lidská DNA se umí sbalit z metrové velikosti na mikrometry. Vědci to sledovali ve 3D

Při nejnovějším výzkumu vědci z e-DNA v zologických zahradách identifikovali nejen výskyt zvířat, která tam žijí, například klokanů, ale také slanečky nebo lososy, které chovatelé používali jako krmivo.

„Vzdušná environmentální DNA určitě najde uplatnění ve forenzní genetice. Vrah aby se bál kamkoliv vstoupit,“ poznamenává v nadsázce Lukáš Kratochvíl.

Genom za 20 tisíc korun

Kromě druhů by měl rozbor e-DNA pomoci rozpoznat také jednotlivce. K tradičním vědeckým postupům patří rozpoznávání druhů i jednotlivců podle trusu. „U vydry existují databáze jedinců, víme které a kde se vyskytují,“ vysvětluje Anděra.

Čtěte také

Naše dědičná kopírka je velmi výkonná, tvrdí vědci

Jeden vzorek se teď cenově pohybuje kolem tisíce eur, to je v přepočtu asi 25 tisíc korun. Odběr poměrně velkého množství vzorků se dá podle Lukáše Kratochvíla pořídit za pár set tisíc korun.

„Sekvenování se pořád zlevňuje. Za 20 tisíc korun si může člověk osekvenovat celý svůj genom v docela dobré kvalitě,“ poznamenává Kratochvíl.

„Metodika je citlivá a teď je důležité, aby se upřesnila,“ doufá Miloš Anděra. Ke zjištění, kde nově objevený živočišný druh žije, podle něj bude stále zapotřebí i terénní výzkum.

Jak může sběr DNA ze vzduchu přispět k ochraně druhů? Co má společného hadí jed a sliny savců? Jak ryby mluví? Debatují zoolog Miloš Anděra, evoluční biolog Lukáš Kratochvíl a herečka Andrea Černá. Moderuje Martina Mašková.