Konvalinka k omikronu: Na šampaňské to není, ale důvod k optimismu je. I tak je třeba se připravit

23. prosinec 2021

Nejnovější studie vědců z britských univerzit naznačují, že je riziko hospitalizace u pacientů nakažených omikronem o desítky procent nižší než u delty. Podle expertů z londýnské Imperial College o 40 procent, podle studie edinburské univerzity až o dvě třetiny. „Máme důvody k optimismu, ale neměly by nám bránit připravit se na to nejhorší,“ reaguje biochemik Jan Konvalinka. „Není to na otevírání šampaňského. Aspoň zatím,“ dodává.

„Když se to namodeluje současně s mnohem vyšší infektivitou omikronu, může to sice znamenat, že skončí méně lidí v těžkém stavu v nemocnici z nějakého procenta nakažených. Ale nakažených bude mnohem víc. Takže z většího čísla menší procento nám pořád dává docela velká nebezpečí zaplnění nemocnic,“ vysvětluje prorektor Univerzity Karlovy svůj pohled.

Čtěte také

Osobně ale není úplně pesimista. „Kdyby mě někdo přinutil s pistolí u hlavy, abych tady udělal nějakou predikci, jsem na optimističtější stránce. Nemyslím si, že nám hrozí velký průšvih. V každém případě to proběhne velmi rychle a budeme to velmi brzo vědět. Na druhou stranu samozřejmě musíme udělat všechna opatření pro černý scénář a pevně doufat, že k němu nedojde,“ naznačuje.

Jsem spíš optimista, ale o tom, že se na vpád omikronu musíme připravit, není sporu.
Jan Konvalinka

Přesto podle něj nelze ohrožení českého zdravotního systému vyloučit. „To nebezpečí určitě hrozí,“ konstatuje a vysvětluje:

„Počet nakažených deltou sice klesá, ale je jich stále 7 tisíc, což je jedno z nejhorších čísel na světě. Máme přes 800 lidí na jednotkách intenzivní péče a přes 4 tisíce s covidem v nemocnicích. Zdravotníci jsou unavení, je jich spousta v karanténě. Zdravotní systém tedy není v nejlepším stavu. Jsem spíš optimista, ale o tom, že se na vpád omikronu musíme připravit, není sporu. Když se blíží bouřka, je dobře zavřít okenice a připravit si pláštěnky,“ podotýká.

Začali jsme pozdě

Bývalá vláda Andreje Babiše (ANO) podle něj úplně tyto pláštěnky nepřipravila. S očkováním třetí dávkou se začalo pozdě.

Čtěte také

„Ačkoliv spousta odborníků upozorňovala na to, že Británie či Izrael velmi agresivně očkují a má to okamžité, dramatické výsledky v nemocnicích na úmrtnosti pacientů. Začali jsme pozdě. Chvíli to vypadalo, že čísla stoupají, ale teď nám zase stagnují. Máme asi 70 tisíc očkovaných denně. Potřebovali bychom nejméně 150 tisíc. Potřebujeme milion naočkovaných každý týden. Na to nemáme,“ přiznává Konvalinka.

Za problém také označuje příliš tvrdá věková kritéria pro možnost očkování posilovací dávkou a rovněž komunikaci, tedy přesvědčování a vysvětlování lidem, jak důležitá a bezpečná je třetí dávka. „A za třetí je tady logistika, o tom mluvíme pořád dokola. Jak očkovací látky dostat nejen do Kotvy v Praze, do O2 Areny, ale také na severní Moravu a do severních Čech,“ popisuje.

Omikron je tak infekční, že úvahy o tom, jestli sedí u stolu čtyři, nebo šest lidí, mi už připadají irelevantní.
Jan Konvalinka

Epidemiologická opatření, která přijala současná vláda, nechce Konvalinka příliš komentovat. „Dají se kritizovat vždycky a velmi snadno. Taková opatření, jestli zavírat velké obchody, malé obchody, do kolika hodin má být otevřená restaurace… Vždy najdete argumenty, proč to nedává smysl. Na druhou stranu omikron je tak infekční, že úvahy o tom, jestli sedí u stolu čtyři, nebo šest lidí, mi už připadají irelevantní,“ přiznává.

Biochemik prorektor UK pro vědu a výzkum a vedoucí výzkumné skupiny na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR Jan Konvalinka odpovídá i na vaše otázky. Pošlete nám své dotazy související s novým typem koronaviru na e-mailovou adresu plus.koronavirus@rozhlas.cz.

„Tady je kriticky důležité, co nejrychleji naočkovat takzvaným boosterem co nejvíce lidí. A to nejen ohrožené a ty, kteří chtějí, ale zejména kritickou infrastrukturu státu. A to se neděje tak rychle, jak by mělo,“ konstatuje.

Malinko česká vakcína

Pozitivní zprávou ale podle Konvalinky je schválení nové vakcíny od americké společnosti Novavax. „Je před Vánocemi, tak mám radost, že můžu říct i nějaké dobré zprávy. Po dlouhých testech a překvapivě dlouhém řízení u regulačních orgánů byl Novavax konečně schválen FDA i Evropskou lékovou agenturou. Vypadá to zase na 90procentní účinnost proti deltě,“ popisuje.

Čtěte také

Testy vakcíny trvají dlouho a v době, kdy se nabírali dobrovolníci, ještě omikron nebyl, vysvětluje dále biochemik.

„Čili nemůžeme v tuto chvíli říct nic přesnějšího o účinnosti vůči omikronu. Ale je to trochu jiný typ vakcíny než třeba Pfizer nebo Moderna. Je slušná šance, že bude účinná proti nejrůznějším typům virů. Nevíme jak u omikronu, počkejme si na to. Ale v každém případě je to dobrá zpráva i proto, že se z části vyrábí i za Prahou, takže je to i malinko česká vakcína a budeme k ní mít pravděpodobně dobrý přístup,“ věří.

A přichází, jak říká s další dobrou zprávou: „Objevily se informace, že americký vojenský výzkumný ústav Waltera Reeda připravuje velmi zajímavou také proteinovou vakcínu proti koronaviru, která je předem vymyšlená na to, aby byla aktivní vůči všem možným mutacím včetně omikronu. V první fázi klinického testování vypadá velmi dobře a na jaře by měla být připravena k použití,“ dodává Jan Konvalinka.

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s Janem Konvalinkou.

autoři: Barbora Tachecí , kbr
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.