„Omikron nám do toho hodil vidle.“ Otázka je, kolik lidí stačíme naočkovat do půlky ledna, míní Konvalinka
Nová varianta koronaviru omikron už byla odhalena ve zhruba 80 zemích. Zatím to vypadá, že je dvakrát až čtyřikrát nakažlivější než delta a že riziko vážného průběhu nemoci je o 30 procent nižší. „To, že omikron vytlačí deltu, to považuji za jisté. Už se to stalo v Jihoafrické republice, právě se to děje i ve Velké Británii, kde je predikce, že se to stane už tento pátek. U nás se to stane někdy v půlce ledna,“ říká ve speciálním 100. díle biochemik Jan Konvalinka.
Přední infektolog, který se problematikou covidu-19 věnuje dlouhodobě a pracuje jako vedoucí AIDS centra ve FN Bulovka, Ladislav Machala dodává, že o nové variantě covidu toho stále mnoho nevíme.
„Obávám se, že nám do toho omikron hodil vidle a že nám zase pacientů přibyde. Doufejme, že bude méně virulentní – je to lákavá představa, že by evoluce tohoto viru měla jít směrem, kdy se část lidí promoří, část bude alespoň částečně odolná díky očkování a virus bude mutovat směrem do menší virulence,“ uvažuje Machala, který je zároveň i profesorem na 3. Lékařské fakultě Univerzity Karlovy.
Omikron dokáže nakazit i lidi, kteří mají za sebou dvě dávky vakcíny proti původnímu viru.
Jan Konvalinka
„Tak doufejme, že se takto vyvine. Ale ta nakažlivost, tedy dva až třikrát větší než delta, to už přesahuje všechny mé představy, jak může být respiračně vzduchem přenosná infekce nakažlivá. Takže se obávám, že se rozletí,“ dodává lékař.
Obávám se, že nám do toho omikron hodil vidle a že nám zase pacientů přibyde.
Ladislav Machala
Biochemik Konvalinka připomíná, že omikron dokáže nakazit i ty, co už prodělali nákazu variantou delta.
„Dokáže nakazit i lidi, kteří mají za sebou dvě dávky vakcíny proti původnímu viru. Otázka tak je, jak těžký bude u takových lidí průběh nemoci. A kolik lidí stačíme naočkovat do zhruba 10. ledna, abychom zabránili tomu nejhoršímu, co se může stát.“
Británie je pro nás model
„To, co se teď děje ve Velké Británii, ale také nevypadá tak, že by jim dramaticky rostla hospitalizace, i když roste, a že by dramaticky rostla úmrtnost. Je to ještě hodně brzy, ale máme díky Británii výhodu, že máme model, kde se na to můžeme dívat. A pokud se do Silvestra v Británii nestane nic dramatického, tak bych řekl, že si můžeme trošku ulevit a šampaňské na Silvestra přece jen otevřít,“ nabádá biochemik.
Čtěte také
Britové se na to zatím tak optimisticky jako Konvalinka nedívají a rozjíždějí velkou kampaň za milion očkovaných denně, protože se zdá, že třetí dávka i původní očkovací látkou funguje i proti variantě omikron.
Infektolog Machala ale stejně optimistický není: „Jen se obávám, že když se za čtrnáct dní nebo tři týdny ukáže, že to není tak růžové, tak ten čas zase promeškáme. Jako jsme ho promeškali během pandemie už několikrát.“
Zubaři nemohou očkovat? Absurdní
Machala také poukazuje na lékařskou iniciativu Naočkujme milion lidí za týden, podpořenou premiérem v demisi Andrejem Babišem (ANO) i designovaným premiérem Petrem Fialou (ODS). „To je sice trošku ideální stav, ale mělo by se tlačit na třetí očkování.“
Konvalinka doplňuje, že to ale není málo. „Zaznamenal jsem absurdní diskuse na téma, jestli zubaři mohou očkovat – mě až vyděsilo, že vůbec toto je otázka.“
Čtěte také
„Představte si zubaře, který vám dělá složité operace ve vaší hlavě, já jsem od nich dostal spousty injekcí, které mi přišly nebezpečnější než jednoduché očkování proti této chorobě. A přesto se teď řeší legislativně, jestli zubaři mohou očkovat, jestli se v lékárnách může očkovat. V Británii toto vůbec neřeší. Tam očkují ,na veliko‘ – kdo může, třeba i někde na zimních stadionech. Ano, někde poblíž by měl být lékař, kdyby došlo k anafylaktickému šoku.“
Myslím, že čkování je tak veliká akce, může zachránit tolik lidských životů, že bych očkoval co nejrychleji a nejjednodušeji.
Jan Konvalinka
„Jsem pouhý biochemik, ale myslím, že očkování je tak veliká akce, která může potenciálně zachránit tolik lidských životů, že bych očkoval co nejrychleji a nejjednodušeji,“ nabádá Konvalinka. A infektolog Machala doplňuje, že i „zubař by měl být samozřejmě schopen řešit anafylaktickou reakci.“
Čtěte také
Konvalinka přiznává, že už je v kontaktu s členy nové vlády. Proč stále česká medicína neumí reagovat tak rychle jako jinde na Západě? „V posledních dnech mám pocit, že tomu začínají rozumět,“ odpovídá.
„Teď už si uvědomili, že se blíží problém a že ho musí řešit. Ale bohužel, je to vždy stejné – teď za dobu krize budeme mít už šestého ministra zdravotnictví, což je zase světový rekord. Vždy to trvá, když se ti lidé nejprve několik týdnů seznamují s problémem a většina z nich to ze začátku chce řešit jako ryze medicínský problém. Až po několika týdnech si uvědomují, že to je problém sociální, ekonomický, psychologický a organizační a že medicína je jen část toho problému.“
„A já bych řek, že to není medicínský problém, ale legislativní,“ doplňuje Machala. „Měli bychom mít dobře zkonstruovaný pandemický zákon, který by umožňoval napsat kvalitní vyhlášku, co by pak dovolila podobu nějaké mimořádné situace – aby se očkovalo u zubařů, gynekologů a tak dále. Až bude po pandemii, tak to nebude třeba,“ uzavírá Ladislav Machala.
Celý 100. díl pořadu Barbory Tachecí si už ale poslechněte v audiozáznamu nebo prohlédněte ve videozáznamu.
Související
-
Kombinací očkování proti omikronu? Evropská léková agentura je pro, čeští vakcinologové vyčkávají
Evropská léková agentura podpořila několik nedávných studií, podle nichž může kombinace stávajících vakcín vylepšit ochranu organismu i proti variantě omikron.
-
Co vědci aktuálně vědí o variantě koronaviru s názvem omikron?
Měření protilátek a jejich vliv na nutnost očkování proti covidu-19? Na ostrově v Indickém oceánu zkoumají přírodu vědci z Brna. Co vedlo k vraždě Johna Lennona roku 1981?
-
Konvalinka o omikronu: Nechci šířit paniku, ale určitě bychom měli být připraveni i na černé scénáře
„Že je omikron infekčnější než delta nejméně dvakrát, je prokázané. A podle nových studii dvě dávky očkování nestačí,“ shrnuje nové poznatky o omikronu Jan Konvalinka.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.