Když se někdo rozhodne neočkovat a onemocní covidem, měl by si za péči v nemocnici připlatit, míní publicista Joch

Taková spoluúčast by podle Jocha mohla být v řádu tisíců korun. „Je to něco víc než pokuta za dopravní přestupek a je to přijatelné pro všechny. Možná by se to mohlo odstupňovat podle daňových přiznání – to znamená podle jejich příjmů,“ načrtává Joch, mimo jiné vysokoškolský učitel, politický komentátor a překladatel.

Čtěte také

Nejsme proti vakcínám, ale jiná povinná očkování se zavedla po dlouhé diskuzi, tvrdí senátor Růžička

Méně majetní by mohli platit tisíce, bohatší desetitisíce. Celkově by ale neměla být požadovaná částka přespříliš vysoká: „Nepožadovali bychom od lidí nějaké ruinující poplatky, ale spojili bychom svobodu a odpovědnost.“ 

„Očkování je k dispozici všem a je zdarma. Nemusíme si ho platit, ono už je hrazené z peněz našich zdravotních pojišťoven, takže dostáváme úžasný benefit, který můžeme využít,“ vysvětluje Joch, proč je pro spoluúčast neočkovaných na léčbě vážné formy nemoci.

Když se někdo dobrovolně rozhodne nenechat očkovat a pak má těžký průběh covidu, tak by si na základě svého rozhodnutí měl připlatit.
Roman Joch

Připouští, že očkování nezabrání tomu, aby lidé covidem-19 neonemocněli. „Ale garantuje nám, že bude pravděpodobnost těžšího průběhu nižší. A nižší je i pravděpodobnost nákazy.“ 

„A když se někdo dobrovolně rozhodne nenechat očkovat a pak má tu smůlu, neštěstí, že má těžký průběh covidu, čímž čerpá úžasné prostředky z celého zdravotního systému. Tak by si na základě svého rozhodnutí měl připlatit na to, jak se on sám rozhodl,“ shrnuje.

A co Ústava?

Na cestě k poplatkům za léčbu těžkého covidu-19 bez očkování ale stojí mnoho překážek.

Čtěte také

Konvalinka: Omikron je dramaticky nakažlivý. Je potřeba zkrátit karantény, nebo se země zastaví

„Nakonec by se to stejně dostalo před Ústavní soud a ten by rozhodl, co máme rozumět pod rovným přístupem – jestli stačí garantovat onu prevenci v podobě vakcíny. Anebo i když člověk v důsledku vlastního vědomého rozhodnutí způsobuje větší zátěž zdravotnímu systému, jestli nutně má nárok na totálně bezplatnou péči,“ namítá Joch. 

Joch připouští, že nezná případ země, kde by s podobným přístupem politici uspěli – tedy tam, kde je zdravotní péče hrazená z veřejných financí.

„Ale jako způsob uvažování tímto směrem si myslím, že bychom to mohli zkusit. Byť souhlasím s tím, že nakonec se k tomu asi žádná vláda neodhodlá, protože ta negativní reakce by byla pro ni horší než případné benefity takového systému.“ 

Preventivně posílit svobodu projevu

Kdyby měl ředitel Občanského institutu a publicista Roman Joch tu možnost a moc, tak by preventivně posílil zákony na ochranu svobody projevu.

Čtěte také

Pandemie nás vede k uvažování o povaze společnosti a civilizace, míní filozof Němec

„Vnímám trend ze západní Evropy nebo ze Severní Ameriky. Pod záminkou takzvaného boje proti hate speech, tedy nenávistným projevům – za který ale může být označený jakýkoliv kritický projev vůči někomu, kterému se to může nelíbit –, je tady tendence stále snižovat a zmenšovat mantinely toho, co je legitimní svobodný projev.“

Další názory Romana Jocha najdete v audiozáznamu pořadu Osobnost Plus Barbory Tachecí.