Konvalinka: Omikron je dramaticky nakažlivý. Je potřeba zkrátit karantény, nebo se země zastaví

„Kdyby mě někdo s pistolí v ruce přinutil hrát ruskou ruletu, vsadil bych se, že omikron tady nezpůsobí vážné problémy,“ pokračuje prorektor Univerzity Karlovy.

Čtěte také

Po omikronu nejspíš zůstává chuť i čich, mezi příznaky se ale zřejmě počítá noční pocení

Dodává, že 80procentní šance, o které mluvil, je tak trochu nástřel. „Tedy 80procentní pravděpodobnost, že z tohoto oblaku pršet nebude. Jenže těch 20 procent je hrozně moc. Jinými slovy i malá pravděpodobnost, v desítkách procent, že se něco vážného stane, je samozřejmě důvodem pro předběžnou opatrnost a pro různá opatření,“ vysvětluje.

Upozorňuje, že Česko se liší od Británie i Jihoafrické republiky, kde podle čísel omikron způsobuje mírnější průběh covidu než předchozí varianty.

Ta 20procentní pravděpodobnost, že se stane něco velmi vážného, je důvodem pro to, aby stát zasáhl.
Jan Konvalinka

„Nemáme takovou proočkovanost jako Británie, máme mnohem starší populaci než Jihoafrická republika. Koneckonců i delta u nás proběhla mnohem hůř než v Británii. Čili my máme důvody k obavám. Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky, počítal, že lidí, kteří s nějakou pravděpodobností mohou být nakažení omikronem, je hodně přes milion. Prostě ta 20procentní pravděpodobnost, že se stane něco velmi vážného, je důvodem pro to, aby stát zasáhl,“ míní Konvalinka.

Karantény dramaticky zkrátit

Za chybu biochemik považuje délku intervalu přeočkování třetí dávkou vakcíny proti covidu. Měl by se podle něj zkrátit na čtyři měsíce.

Čtěte také

Přebytky vakcín má EU obrovské, přesto se s chudšími státy nedělíme, kritizuje farmaceut Havlíček

„Současně když se podíváme na evropské srovnání, tak jsme možná spolu se Švédskem a Běloruskem zemí, kde jsou opatření nejuvolněnější. Je dobrá šance, že to dopadne dobře, ale když děláme něco úplně jinak než zbytek Evropy, tak jsem opravdu trochu nervózní – co lidé v Dánsku a Německu nevěděli a my to víme. Takže já bych byl asi opatrnější. Měli bychom přijmout přísnější opatření, zavést bezplatné antigenní testy pro každého,“ doporčuje.

Karantény je třeba zkrátit. Zdá se, že pro omikron by mohlo stačit pět dní. Také to znamená velmi rychlé rozšíření testovacích kapacit.
Jan Konvalinka

Nutné je podle něj také výrazně zkrátit karantény. „V současných karanténních pravidlech by to, že by i lidé s lehkými nebo žádnými příznaky museli do karantény, znamenalo, že by se země automaticky zastavila. Bez ohledu na to, jestli budeme mít plné nemocnice, nebo ne,“ vysvětluje a dodává:

„Proto je třeba karantény dramaticky zkrátit. A to znamená velmi rychlé rozšíření testovacích kapacit, klidně jen antigenních, abychom si byli jistí, že ti lidé opravdu nejsou infekční a zůstávají doma jen nezbytnou dobu. Zdá se, že pro omikron by mohlo stačit pět dní.“

Jedno očkování ročně účinná virostatika

To, že bude potřeba v budoucnu přejít na koloběh čtyř vakcín ročně, Konvalinka nevěří: „Jsem pořád optimista, jsem medicinální chemik, vidím předběžné výsledky a vím o dalších potenciálních zajímavých virostatikách, která jsou těsně před klinickými zkouškami nebo už v jejich průběhu.“

Čtěte také

Trvalé kontraindikace jsou vzácné. Vakcína proti covidu se ale odkládá po monoklonálních protilátkách

„Můj odhad je, že skončíme s očkováním jednou za rok u ohrožených lidí a skončíme nasazením několika virostatik, která budou účinná pro ty, u kterých očkování nezafunguje. Anebo – je to malé procento – u mladších, kteří sice už budou promoření z loňska, přesto se virus u nich rozjede. To je optimistická varianta, ale jsem přesvědčen, že takto to dopadne,“ věří.

„Čili skončíme a doufejme, že to bude v roce 2022, jedním očkováním ročně, někdy asi na podzim a několika velmi účinnými virostatiky v lékárnách,“ dodává biochemik Jan Konvalinka

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s Janem Konvalinkou.